Nechala jsem se inspirovat k bosému chození a začínáme s dětmi zkoušet. Pro zájemce vkládám foto ukázku bot, které jsme nakonec do začátku vybrali.
Jasmínce jsem koupila dětské kožené Camper Peu Cami z druhé ruky, vypadají jako nové a Jasmíny nadšení z chůze s tenkou měkkou ohebnou podrážkou mě fascinovalo a šokovalo zároveň. Čekala jsem, že ve svém věku mě s botama vyhodí, že jsou divné a ať si je strčím za klobouk. Ale naopak jim okamžitě podlehla, dělala si doma překážkové dráhy a našlapovala. Další den si trvala na tom, že si je vezme na celodenní výlet se školkou do přírody. Trnula jsem, protože ač dětem i sobě od začátku vždy kupuji boty s měkkou a ohebnou podrážkou, tak přeci jen barefoot je ještě skok dál, navíc nové boty, které na noze nikdy neměla. Přišla nadšená, jak cítila klacíky v lese, kamínky, hroudy na poli. Jen že prý nožičky jsou těmi vjemy fakt unavené, tolik toho zažily…:)
Když se oteplilo, tak okamžite ohmatávala baleriny a snadály, které jsou dost měkké a ohebné. Opravdu mě překvapila…
Mě chůze “na měkko” také nadchla, i když po tvrdém terénu si člověk musí trošku zvyknout, na parkety jsem zvyklá (doma v papučích s minimální měkkou podrážkou chodím už dlouho, bosky být nemůžu, máme doma chladno od nohou a já jsem na to citlivá), ale přeci jen asfalt nejsou parkety:)
Jasmíny Camper Cami Peu (barefoot je jen tato řada s podrážkou Peu a aby byly plně barefoot nosí se bez vnitřní vložky).
Zavazování na pružnou tkaničku je zajímavé, Jasmínce se moc líbí, ale mě nepřijde úplně nejlepším řešením. Tkaničkou se stahne bota jakoby “nafurt”, tkaničky jsou sice pružné, ale bota nepovolí tak moc jako, když člověk rozváže tkaničky a nebo otevře suché zipy. Takže se do boty hůře dostává. Tato má zip na boku, Jasmína má hodně úzkou nohu a nízká nárt, takže má botu staženou. Do boty se ale zvládne sama celkem dostat, nestěžuje si:) Pro mě jako těhotnou je obouvání do těchto bot leda se lžící:) Ale zase lepší jak zavazovat těhotná tkaničky:)
Na nošenou botu bych řekla, že fakt luxusní stav:)
Vložka má lehce zvýšenou patu a je pěnová.
Výhoda bot od Camper mě právě přijde v té vložce, pokud někdo s barefoot chůzí začáná tak si může zvykat postupně, první s vložkami, i tak je to velký zážitek a velká změna, a po té si vložky může vyndat. Já zatím chodím tak, že po asfaltu ve městě s vložkami a do terénu bez vložek.
Ohebnost bot podélně. Zmáčnout jde bota i v oblasti paty.
Zkouška obenosti:)
Moje Camper Peu Cami. Nakonec jsem prostě musela jít do růžových. Jsou takové lososové, mírně do oranžova, naprosto dokonalá barva, jsem z nich úplně hin!
Inspirovala mě ke koupi renuskateruska z Modrého Koníka – zejména tyto fotky, kdy botu naimpregnovala a strčila pod proud vody:)
Kůže na botě je měkká a hrozně zvláštní, vypadá jako semiš, ale není to semiš, je členitá, ale není to chlupaté, no prostě je krásná:)
Podrážka je měkká a ohebná do všech směrů.
Vložky jsem vyndala a místo nich dala ronarem podlepenou bavlnu. Inspirace také od renuskateruska. Tahle batika k tomu sedla jako pr… na hrnec:)
Další boty do sbírky jsou Vivobarefoot Hiker z výprodeje, takže skoro za půlku:) Jsou voděodolné, mají podrážku, která je vhodná do terénu, a to i na lezení v horách. Podrážka vůbec neklouže. Budou skvělé po celý rok, s vnitřní termovložkou v zimě i do sněhu. Je v nich opravdu teplo.
Jsouo vyšší jak tenisky, ale nefixují kotník, takže může pracovat.
Ohebnost je trochu tužší než u běžných barefoot bot. Musela jsem opravdu silou. Nicméně v terénu člověk “půdu pod nohama” cítí hezky.
Co mě při prvním zkoušení trochu nemile překvapilo, je tužší vrchní část, která při ohnutí byla nepříjemná, dřela mě shora nad palcem. Nicméně po 2 procházkách už se měkkost boty zlepšila a nic nepříjemného jsem už necítila, takže pravděpodobně materiál trochu zapracuje. Ale kůže to určitě teda není:)
Boty byly opravdu tvrdé a neseděly mi, takže jsem je nakonec prodala, outdoor boty tedy nemám, ale já nejsem moc lesní typ:) Sandály a Campery mi stačí.
Tkaničky jsou krásné, kulaté a hladké, ale mě se teda zatím občas rozvážou…
Podrážky.
Termovložka.
Nejpohodlnější barefoot boty, co jsem měla na noze, jsou boty Mata od Vivobarefoot. Jsou opravdu neskutečně měkké, jemné, prostorné, nádherné. (Měla jsem na noze barvu hnědou, prý výprodejové světlé jsou tuhé, takže asi proto jsou za lepší cenu). Mata jsou univerzální a hodí se jak k sukni, tak ke kalhotům, navíc se krásně nazouvají, ideální pro těhotné:) Jsou spíše na vycházky a pochůzky, protože to jsou mokasiny, tak nejdou na nohu stahnout. Což je ale zase právě to pohodlíčko, které boty nabízejí. Já jsem nakonec Mata vrátila a nechala jsem si Camper, protože jsou pro mě univerzálnější a dvoje boty za tuto cenu mít doma nemůžu. Camper jdou také k sukni (sportovnější) a jdou lépe na nohu stahnout, takže v nich mohu i cvičit, mám je jako tenisky, boty do města i do terénu. Mata by tuto funkci u mě nemohly zastat, protože při cvičení mi na noze nedrží dobře, což je jasné, jsou to mokasiny. Jejich vrácení jsem skoro obrečela, protože jsou pohodlnější jak Camper. Ale nemůže mít člověk všechno, k sukni jsou v polovýrobě baleriny, tak snad se osvědčí.
Moje noha patří spíš mezi širší (25,7 délka a 10 cm šířka) a i na takovou nohu krásně Mata sednou do šířky. Je to mj. tím, že bota je měkká a hezky se přizpůsobí. Mata se dělají i v pánské verzi, ale na mě byly už moc “loďovité”. Dámské vypadají na noze celkem hezky.
Ještě dodám, že boty Motus si myslím, že jsou mírně větší, takže na nohu 25,7 mám všechny boty vel. 41, ale Motus mě sedly krásně pohodlně vel. 40. To samé baleriny Vivobarefoot, které jsem si zkoušela v prodejně.
Měkké jsou dokonale.
Při koupi bot si zkontrolujte všití a vlepen bočních gumiček, na jedné botě jsem našla tohle. To je taky druhý důvod, proč jsem si je radši nenechala.
Poslední boty jsou sandály Xero. Kupované spolu s kamarádkami přímo z UK. Dodání rychlé. Výhoda je, že výrobce má na stránkách návod na měření a pak i přesnou stélku boty k tisknutí, můžete si vytisknout velikosti a tvary bot a doma v klidu našlapovat. Tím si myslím, že se ve výběru velikosti skoro nemůžete splést. Všechny, co jsme takto vybíraly, tak jsme zvolily nakonec správně. Toto je na nohu 41 (25,7 / 10 cm) velikost W9. Je to tak tak, na širší nohu už by sandále určitě nebyly. Toto je tak na hraně, ale jsou mě pohodlné. Do šířky…
Do bot se leze zezadu, což si budu chvíli asi zvykat:)
Vzadu mají boty takový divný patový výčnělek, ten mě zatím docela dost vadí (dře), ale prý si na to snad noha zvykne… Jinak pochozeníčko bude úžasné. Jen teď jsem vytahla zpět sněhule, tak uvidíme, kdy počasí umožní testovat sandále. V týdnu jsme chodily po zahradě bosy…
Podrážka.
Boty jsou prostě do kapsy:)
Boty čtenářky Markéty s háčkem – kupováno letos v cca na konci února.
Moje boty bez háčku, kupovány letos na konci března.
Porovnání pánské a dámské podrážky Xero ve stejné velikosti.
Porovnání pánské a dámské šlápoty na tvaru mé nohy – s vyčnělým kloubem u malíčku, v této oblasti byl malíček u obou šlápot na tom stejně, takže jsem zvolila dámskou verzi.
———————–
Na cestě ještě jsou sandále pro Jasmínku Nike Sunray protect a pro kryštofa na zkoušku Pediped Amazon, ale nevím zda budou dost měkké, zkoušíme proto první z 2. ruky. Pro Kryštofa ještě goratexové boty od Geox, které jsou také velmi ohebné. A Jasmínka ještě má baleriny od Pediped z řady Flex, nejsou barefoot, ale jsou hodně měkké. Jelikož jsme tyto boty už jednou měly a hození na nich není vůbec znát, tak také z 2. ruky. Ve vel. 31 se totiž baregoot boty shání hodně těžko, našla jsem v ČR jen tenisky. Zatím je naším cílem spíše dobrý kompromis.
Recenze na chozené boty najdete u Jitu.
Úžasný blog o barefoot obuvi, typy na nákupy a značky obuvi, ale i na to, jak správně změřit dětem nohu, co je široká noha a co vysoký nárt, najdete v Pavučině.
Skupinky o barefoot jsou na různých platformách, na FB, kde já nejsem, a pak třeba na Modrém koníku a určitě i mnohde jinde (emimino, slepičárna, …), seženete tam spousta informací do začátku, recenze, zkušenosti, ale i třeba rozměry stélek botiček.
Přejeme dobrý nášlap:)