Potřebovala (a vlastně hlavně chtěla:) jsem uvařit oběd, tak došlo konečně už i na šátek. Rozárka je úžasně šátkové miminko, a hlavně tááááááááááááááák lehoučká!:-)
S Kryštofem jsme nakrájeli zeleninu a dali dusit do hrnce a mezi tím jsem si odskočila na zahradu udělat památku na první naše nošení. Bohužel se jí v šátku tak krásně spalo, že se odmítala probudit na kojení a to i po vyndání ze šátku:-)
Nejdůležitější um kuchařského umění je ochutnávání:-D
