Také velmi nerady trefujete při oblékání do rukaviček (hlavně těch nepružných) paleček? Pokud ano, mohl by vás zaujmout tento typ rukavic.

Doporučení na tyto rukavice od jedné čtenářky, mne velmi zaujalo, protože naše Rozárka chce mít volný pohyb a hrát si bez omezení a nerada obléká palečky do softových rukaviček. Nebo jí to docela baví, směje se tomu, ale mě to baví o poznání méně.

Dostala jsem odkaz na střih, ale vlastně to není střih, ale pomocník pro určení velikosti rukaviček. Nicméně podle schematu lze ušít vaše vlastní rukavice.

Při šití jsem rovnou fotila návod, jak jsem rukavičky vyřešila já (sponu a popruh doma nemám, tak jsem použila olivku).

Recenze střihu:

V souboru pro určení velikosti rukaviček není naznačeno rozšíření od zápěstí (protože se nejedná o střihovou přílohu), udělala jsem ho od oka a chtělo by to ještě trochu širší, aby se pohodlně navlékaly i přes bundu (tu silnější zimní).

Motorika v rukavičkách mě ale zklamala, rozhodně se nedá srovnat s rukavičkami, které mají paleček, šila jsem nejmenší velikost na dítě 18 měsíců / 10,5 kg / 86 cm a ke střihu jsem skoro nepřidávala na švy, sedí skvěle. Přidávala jsem nad střih asi 3 mm, ale šev ubral 0,7 mm. Zkusím ještě jeden pokus a střih si upravit, více modelovat paleček, aby se dal používat. Rozárka sice rukavičky nesundala hned, ale po 10ti minutách šly stejně dolů, protože  nich nemohla chytnout houpačku palec mezi ostatní prsty.

Je možné, že ve větších velikostech fungují lépe, maminky si je chválí i na 5ti leté děti. U nás nemáme problém s palečkem u starších dětí, takže jim šiji své rukavičky, které sedí skvěle a máme jich do školky velkou zásobu. Pro Rozárku mě nakonec můj střih také přijde lepší, i když to oblékání je opravdu náročné, to je pravda. Myslím si, že na bobování a tam, kde děti nepotřebují moc dobře mít motoriku a stačí ochrana proti chladu a sněhu a větru, budou skvělé, v případě, že dítě chce brát klacíky a větvičky do ruky, není to dobrá volba.

Pro úplnost ale uvádím, že Rozárka je v tomto ohledu velmi náročná, má neskutečně dobře vyvinutou i jemnou motoriku ve svém věku a když je venku, požaduje opravdu maximální možnou jemnost v ruce a sundavá úplně jakékoliv rukavice, i ty vlněné, tenké, když prostě chce brát do ruky mech. Jí i vadí, že necítí tu kvalitu toho, co bere do ruky. Necháváme ji tak, má sice studené ručičky, ale podle mě to ničemu nevadí, když to není delší čas, pak ji zase na chvíli zahřejeme a tak dokola. Takže tato recenze v tomto ohledu není úplně objektivní.

Je to skvělý nápad a každé mamince bych doporučila si je zkusit.

Podklady pro střih:

Veyo – (Položka “Sizing“)

Softshell:

Unuodesign

Fotografie hotových rukavic:

Rukavice od čtenářky Dany.

Rukavice od inspirátorky, která střih doporučila, Lenky.

Rukavičky od Sbabety.

A toto jsou už ty naše.

Rukavičky jsou vlastně bez palečku, všechny prsty pohromadě. To je výhoda na oblékání.

Klacíček v nich Rozárce držet celkem šel.

Zde ale vidíte, že paleček se nedostane do pozice proti dlani. Je na něj málo prostoru a rukavička se dostatečně jakoby nerozevře.

Zde je též vidět, že nemůže palečky používat plnohodnotně.

A tady už šly dolů:) Musím uznat, že jí to ale moc nešlo, olivky na pevné tkaničce drží totiž fest, a tak měla smůlu, musela jsem jí je povolit:)

Fotonávod:

Střih je ve 3 velikostech (první zkusíme, zda sedí měřítko 5 palců, tiskla jsem stejně jako své střihy, tedy bez úprav, původní velikost a sedělo přesně), vybereme velikost buď podle věku a nebo podle toho, že na střih položíme dlaň dítěte, nezapomínejte, že švy ubude hodně prostoru a rukavičky se zdají ve střihu obrovské, ale přitom jsou pak vlastně malé. Rukavičky se dají i podšít nebo podvléci jinými, pak přidejte maličko na velikosti. Rozšíření si musíte dodělat podle sebe, jak vidíte ve střihu, tak to je málo, nebo tak, to je tak tak:)

Fixace kolem zápěstí je u tohoto střihu důležitá proto, že by jinak hodně sjížděly, nejlepší je pevný materiál, v původním střihu je přezka a popruh, já použila polyesterovou tkaničku (šňůrku) a olivku se dvěma otvory. Konce vždy zatavte zapalovačem!!! A to jak u popruhu, tak u šňůrky! Tkaničky jsem si připravila přesně podle obvodu části na zápěstí, větší netřeba. Navlékla jsem olivku, to vše před šitím.

Tkaničku vešpendlíme do místa kolem zápěstí – oba konce spojíme a vložíme na jedno místo (je jedno na kterou stranu). Očko tkaničky vložíme dovnitř do rukavice, nikde jinde neprošíváme.

Fixace místa, kde jsou oba konce tkaničky, oba zatavené zapalovačem – pozor, když budete šít na overlocku s ořezem, nesmíte si to zatavení odříznout!

Očko s tkaničkou uvnitř rukavičky.

Jedna sešitá – šila jsem na overlocku, ale lepší je určitě rovnosteh zejména v místě vnitřního obloučku, na běžném overlocku si v tomto místě můžete vypnout ořez a tím se oblouček lépe šije, na mém průmyslu to nejde, takže jsem musela šít na 2x, navíc mám hodně širokou patku, tak se tyto malé vnitřní obloučky šijí opravdu špatně. Kdo je trochu zkušený, určitě může použít overlock:)

Na fotografii vidíte, jak se rukavička dramaticky po přehrnutí zmenší:) Po přetočení obtočíme tkaničku okolo zápěstí.

Konec rukaviček můžete vyřešit několika způsoby, tunýlkem s kulatou gumou na olivku, tunýlkem a gumou prádlovou všitou na pevno, nebo nařasit lemovací pruženkou. Pruženka ale softshell řasí jen málo, tak je třeba s tím tak počítat, že to bude spíš na silnější bundu a ne na tenčí, to by rukavička odstávala. Nejlepší je první možnost (vidíte na fotkách čtenářek výše), Caramilla byla u testovacího vzorku příliš líná:))))

Lemovací pruženku natahujete na maximum! Šila jsem tříkrokkým cikcakem.

U lemování si necháme dva dlouhé konce a asi 3 cm z každé strany neušity. 

Po olemování si tyto konce natáhnu na max, aby to vyšlo přesně do švu a místo si naznačím špendlíkem – na obou koncích. Odměřuji každý zvlášť.

Místa označená špendlíkem spojím jedním  – gumičku přetočím tak, abych šila po rubu. Viz dále… A přišiji krátkým stehem (2,5 nejvíce) 2 – 3x tam a zpět. Nejlepší je začít uprostřed, pak zpět dozadu pak 1 – 2x celé a končit opět uprostřed, tím je steh na koncích gumičky pevný.

Konec gumiček odstřihneme, necháme asi 1,5 cm, cca.

Zatavíme zapalovačem.

Přiložíme šev na šev.

Natahneme lemovací pruženku a pečlivě si ji vešpendlíme tak, aby softshell z gumičky neutíkal. Musí sahat po celé šířce gumičky až do “rantlu” (přehnutí, půlení gumičky).

A doprošijeme.

A máme hotovo, použila jsem duhovou nit, tak vidíte, kde jsem “doprošívala”.

Hotové rukavička a kdo vidí správně, tak vidí, že jsem olivky dala obě na jednu stranu, čímž se jedna stahuje naspod dlaně a druhá nahoře, fakt nevím, jak se to stalo, snažila jsem se to ohlídat a dát je zrcadlově. Ale jelikož při podšívání rukaviček a točení návodu, jsem ušila 5 levých a až pak jednu pravou, tak mě to vlastně nepřekvapuje:)))) Pozor, výhoda těchto rukaviček je, že až na tu olivku jsou obojetné! To je něco pro nás roztržité znavené matky!!!

Zdolaly jste také tyto rukavičky, máte s nimi zkušenost? Pošlete také svou recenzi nebo fotku z akce.