
Obsah návodu:
(řádky fungují jako proklik přímo na odstavec)
Střih:
34, 36, 38, 40, 42, 44, 46, 48, 50, 52, 54, 56, 58, 60, 62, 64, 66, 68
Nejlehčí šití
Střih je zpracován do vrstev – můžete si vybrat, které velikosti budete tisknout (všechny nebo jen vybrané).
Více o tisku střihu ve vrstvách.
Střih vám přijde na A4 tisknutelné na běžné domácí tiskárně (po vytištění si slepíte, 29 stran včetně přehledného schématu, jaké listy jsou v dané příloze a jak máte lepit k sobě). Střih obdržíte též ve formátu A0 (dvě strany), který lze nechat vytisknout v copycentru a nemusíte již lepit. Obě verze jsou v černobílé i barevné.
Varianty střihu:
Střih obsahuje:
- Linie předního dílu s kapsami nebo bez kapes
- Kulatá kapsa pro možnost šití s váčkem nebo bez
- Kapuce (bez kšiltu, bez zvýšení na krk)
- Stojáček
Rozměry a spotřeba:
Mikina je konstruována na tělo a tak je i číslovaná. Dobře měřte! Číslovaná je tak, aby dobře seděla z pružných materiálů hezky kolem těla. Pokud si přejete volnější mikinu a nepružný materiál, tak je třeba volit větší velikost (odhadem o 1 – 2 čísla).
Součástí střihu je PDF příloha s polohováním pro verzi s kapucí a se stojáčkem.
Vždy měřte!
Materiál:
Při výběru velikosti berte v úvahu, jak moc chcete mít mikinu upnutou nebo spíš volnější. Berte v úvahu i typ a pružnost materiálu.
Pro mikinu na tělo můžete použít: pružnou teplákovinu (pozor, to, že při koupi je uvedeno, že má 5 – 10% elastanu, nemusí nutně znamenat, že bude skvěle pružit – viz video níže), warmkeeper, flíz, svetrovina (ta pruží trochu méně, dobře měřte).
Použít můžete i nepružnou teplákovinu, ale je třeba volit větší velikost.
Zipy
V tabulce výše jsou uvedeny délky zipů v centimetrech pro obě verze mikin. Mikinu není problém prodloužit, po linii střihu můžete pokračovat dále. Nezapomeňte prodlužovat v délkách zipů, tedy vždy o 5 cm. Mikinu lze též o 5 cm zkrátit.
Moje zkušenost se šitím je taková, že běžné zipy nevydrží, u mě je 95% zipů, které jsem kdy do mikin a bund za svůj život našila a nebyly YKK nebo Opti, porouchaných. Zkoušela jsem různé, Stoklasu, VTC, galanterii, spirálové, kostěné… Kostěné vyjede jezdec nahoře a nebo se zuby nedovírají, u spirály se vytrhují dole.
Je to moje osobní zkušenost, pak mě mrzí, když musím zip přešívat. YKK ani Opti se mi v životě nerozbil, stejné ruce, které to zapínají. To samé u dětí… ale není to exaktní test, jen můj názor.
Proto doporučuji, když už koupíte střih, látku a trávíte čas šitím, zkuste pořídit kvalitní zip. YKK zipy koupíte například u Biasky nebo v De-parku a nebo také v obchodě Nejlepsizipy. Občas jsou zipy vyprodané, YKK se dělají na zakázku, dodání trvá minimálně měsíc, ale holky vždy objednávají nové várky, takže průběžně sledujte nabídku!
Užitečné odkazy:
Videonávod:
Videonávod na mikinu s běžným rukávem:
Fotonávod:
Schéma přídavků na švy.
Příprava dílů
Upozornění: Pokud šijete verzi do nápletu dole, můžete zachovat délku ze střihu a přidat dole jen na šev, mikina pak bude o náplet delší, u tohoto typu mikin se ale předpokládá “nakasání” a nemusí to nutně vadit, jen je třeba s tím počítat! Pokud chcete zachovat délku mikiny ze střihu, je třeba přední a zadní díl o výšku nápletu zkrátit! A to přesně o tolik, aby vám vyšel zip!
Střih si přeneseme na látku, zaznačíme i všechny značky – sesazení rukávu, případné kapsy atd. Přidáme standardně na švy a dole na založení (zde na založení 5 cm).
V délce rukávů přidáváme na švy zpět po linii střihu.
Na díly si přeneseme značky pro sesazení rukávu, můžeme jemně látku nastřihnout (pouze tolik, aby zástřih následně nezasáhl do linie šití).
Stejně tak si uděláme značku na rukávech, na střihu je vše podrobně popsáno.
Stojáček stříháme na přeložku látky a přidáváme obvyklým způsobem na švy. Díly stojáčku budeme potřebovat dva.
Kapsa kopíruje tvar bočního švu, je tedy mírně projmutá. Na švy přidáváme ze všech stran.
Kapsy
Průhmatníky jednoduchých kapes lze olemovat proužkem na třetiny/čtvrtiny nebo i půlenou lemovací gumičkou.
Více k tématu lemování zde:
Upozornění: Tkané pevnější proužky se hodí na lemování kapes větších u dámských a pánských střihů, u dětských jsou průhmatníky moc malé a šikmý proužek se do nich nedokáže přizpůsobit. Pokud máte pružnější (např. tkaninu s elastanem nebo úpletový proužek, můžete použít, pevnější šikmý proužek z tkaniny doporučuji pro dětské šití nepoužívat).
Upozornění: Pokud byste chtěli kapsy lemovat proužkem na polovinu, může být potřeba maličko více vykrojit kapsu, protože proužek ještě k průhmatníku přidá, kapsu oproti střihu více vystřihneme asi o 1 cm.
Šikmý proužek můžete přišít takto jednom kroku, stejně jako půlenou lemovací gumičku. Je zde však zase riziko, že proužek v rubu někde vyjede a steh ho nezachytí.
Olemovaná kapsa.
Druhou možností je přišít nejdříve proužek v jeho jedné čtvrtině z líce k rubu kapesního otvoru.
Předšitý proužek.
A následně jím obalíte průhmatník a přišijete z líce. Více v článku zmíněném výše.
Kapsu si můžeme překreslit na líc mikiny přesně do místa, kam ji budeme přišívat. Na střihu předního dílu jsou značky, kam kapsa přijde vsadit.
Cikcakem nebo na overlocku začištěnou kapsu podložíme pod díl přesně podle značek a pečlivě přišpendlíme. Špendlíme po líci.
A přišiji v místě překreslené linie střihu. Takto se dobře kapsa šije z líce a můžeme si hlídat vzhled šití a stehu na lícní straně.
Sešití těla a rukávy
Sešijeme náramenice a boky mikiny.
Stejně tak si sešijeme rukávy. Budeme vsazovat hotový rukáv do průramku.
Tyto dvě značky nám na sebe musí přesně sednout.
Mikinu si otočíme na rub a do průramku vložíme rukáv – tak, abychom špendlili k sobě rukáv a tělo líc na líc.
Pohlídáme si, aby přesně na sebe seděly švy v průramku.
Našpendlíme.
A rukávy všijeme.
Druhou, a pro začátečníky pravděpodobně snazší variantou, je sešít pouze náramenice, následně všít nesešitý rukáv, a až poté sešít celý boční šev rukávu a těla dohromady:
Nyní sesadíme tělo mikiny s rukávy. Přesně značku na značku.
Našpendlíme.
Sešijeme pružným stehem:-) Vznikne tento prapodivný tvar.
Od průramku, kde by měl vzniknout dokonalý křížek, našpendlím na šití celý boční šev včetně rukávu a následně sešiji.
Sešitý korpus mikiny.
Stojáček
Nyní si k tělu mikiny našpendlíme vnější stojáček – líc na líc. Pokud na sebe díly nevyjdou, možná jste udělali chybu v přídavcích na švy:
Nejčastější chyby: Nevychází kapuce / stojáček do průkrčníku
Stojáček přišijeme.
A k jeho hornímu okraji opět líc na líc přišpendlím i druhý kus.
Přišito.
Zip a řasení
A jde se na zip a řasení předního dílu!
Rady a typy, jak šít zip do pružícího materiálu, najdete detailně vysvětlený zde ve videu:
Na rovnostehu řasíme obvykle tak, že látka se prošije jednou nebo dvěma řadami nití, pomocí kterých se pak stáhne.
Více o tématu řasení najdete v samostatném článku:
Přední díl mezi značkami postupně stahujeme na délku zipu tak, aby řasení bylo rovnoměrné.
Když dosáhneme požadovaného rozměru a nařasení, prošijeme už běžně nastaveným rovným stehem mezi řasícími nitěmi.
Tato linie šití musí být následně skryta ve švu! Nyní můžeme vypárat obě řasící linky.
Zip si nastehujeme. Zde volím opravdu stehovku, přes řasení by se pásky lepily bohužel špatně.
Nastehovaný zip.
A přišijeme tak, abychom ve švu skryli šití, kterým jsme zajistili řasení.
Máme nyní dvě linie šití vedle sebe.
Půlka zipu je přišitá…
Stehovku můžeme vypárat:-)
Z druhé strany přišijeme podsádku zipu.
Dole pod zipem vidíme přední díl, nahoře podsádku.
Z líce prošijeme…což je trochu zapeklitá disciplína a rozhodně doporučuji hodně snížit přítlak patky, máte-li možnost.
Prošití z líce.
Prošití z rubu, ze strany podsádky.
Osvědčilo se mi prošití ve dvou řadách kus od sebe.
Upozornění: Nyní je třeba se rozhodnout, kam složíte přídavek švu stojáčku, lze šít totiž oběma způsoby. Při silnější látce je lepší skládat přídavek švu nahoru, aby nešlo více přídavků švů při šití přes sebe. Důležité je při našívání zipu složit přídavek švu stojáčku na obou stranách stejně.
Přídavek švu můžeme složit směrem nahoru do stojáčku – výhoda je, že při prošívání pak nejde více přídavků švů přes sebe.
Přídavek švu lze složit též směrem dolů.
Zapnutý zip si přišpendlím ke druhé straně předního dílu, tak, aby se přesně potkaly švy stojáčku. Na toto místečko si musíme dát extrémní pozor.
Stojáček přeložíme přes zip do líce a podhrneme. Přišijeme. Stejným způsobem je třeba přehnout přes zip i spodní založení mikiny.
Takto vypadá podhrnutí stojáčku.
Stojáček otočíme do rubu a podhrnutý pečlivě našpendlíme.
Prošijeme z líce…jak celý zip, tak stojáček nahoře i dole.
Dokončení délky a rukávů
Zbývá prošít po líci založení délky mikiny a také rukávů.
Hotovo:-)
Verze zakončená nápletem
Přišijeme náplet k spodnímu okraji mikiny.
Zde je vidět varianta se začištěným zipem – proužek (žlutý) stačí, když bude končit trochu pod místem, kde bude náplet.
Nyní náplet složíme zpět k zipu a podhrneme směrem “ven” – tedy tak, aby po přetočení bylo podhrnutí uvnitř.
Zde je třeba přesnost, aby náplet končil naprosto souběžně se zipem. Nesmí být delší a ani náplet nesmíte natahovat, pak by v tom místě v něm zip divně “trčel”.
Zde je prošitý podhrnutý náplet.
Velmi důležité je, že se vám musí na druhé straně zipu přesně potkat šev nápletu.
Pokud se nepotká, a máte i drobnou nepřesnost, doporučuji toto místo vypárat a opravit, na hotové mikině je tato nepřesnost hodně vidět.
Nyní si našijete druhou stranu nápletu tak, aby byl přesně rovnoměrně – přikládejte ho k sobě po směru niti přesně, aby se nekroutil.
Zde je ještě jednou vidět systém šití nápletu zevnitř – takto to vypadá “uvnitř”.
Takto po přehrnutí.
S přišíváním náplet skončíte kousek od zipu.
Jehlou dozašijeme místečko, které není přišité.
Hotovo:-)