Nejoblíbenější hračkou posledních dní je stavebnice Kapla. V jednoduchosti je krása!
Jednoduchá hračka, stejně velká “prkénka”, rozhodně ale mnohem zábavnější hračka jak obyčejné kostky, dokonce strčí i samotné lego do kapsy (u nás tedy).
Ze stavebnice jdou totiž stavět velmi důmyslné stavby, u některých ani já sama nechápu, jak můžou stát. Bohužel za denního běhu nestačím vše, co postavíme, fotit, protože Rozárka naoplátku často něco zboží.
Stavebnici nám doporučili v naší škole, kde ji mají děti snad na všech stupních. Kdykoliv přijdu pro Jasmínku do školy, je Kapla na hrací ploše, kluci staví neskutečné věže a hotové zámky, byla jsem stavebnicí ve škole tak uchvácena, že jsem letos poprosila Ježíška, zda by našim dětem nepřinesl. Je to velmi nákladná hračka, kdo ji viděl, byl nadšen, pak se zeptal na cenu a už tak nadšen nebyl. Já za sebe jsem ale přesvědčena, že ta investice za to stojí. Ke stavebnici dostanete i kvalitní box na ukládání s ouškem.
S Kaplou si staví u nás úplně všichni – Kryštof už staví věže, Jasmí kuličkodráhy, Rozárka si staví po svém, nebo dřívky o sebe ťuká. Stavím si já, staví si tatínek, staví si babička, dědeček, tety, každá návštěva.
Máme verzi barevnou (Jasmínka si strašně přála, protože ve škole nemají) a nebarevnou, nakonec se všichni shodli, že ta nebarevná je lepší.
Bedna 280 ks je tak minimum, lépe mít ty bedny dvě, ale bohužel, peníze netiskneme:)
Děti se učí úžasně statiku, úplně přirozeně, uší se respektovat jakousi pravidelnost, hraní je neskutečně kreativní.
Poslední, co bych chtěla zmínit, a to proto, že jsem z toho naprosto v šoku, je, že Rozárka se naučila kolem staveb chodit opatrně, občas něco omylem zbourá, když do toho spadne po nějakém kaskadérském výkonu. Ona, která všude vleze, všechno bere a všechno ničí (ne ničí, zajímá se!:), tak se naučila, že kolem stavby opatrně. Kdybyste viděli, co nám tu dnes přežilo s Rozárkou celé odpoledne, nevěřili byste (manžel postavil věž až skoro do stropu).
Určitě zase časem nějaké fotky pro inspiraci přidám.
Eliška
Pomalu procházím po částech Váš “nový” web. S kaplou máte naprostou pravdu. Dříve jsem učila v mateřské škole (v několika). Kapla tam už buď byla, nebo jsem prosadila její nákup. Je pravda, že i já jsem si ráda “pohrála”. Měla jsem ráda v tomto směru září, kdy mě děti ještě ke stavebnici “pustily” (často pomohla i proti stýskání). Později už jsem neměla šanci. Je pravda, že i dvě krabice jsou málo. U dětí tedy vždy vedly ty přírodní, než barevné….
Caramilla
Přesně, ty barevné používají děti minimálně!