Přináším přehled těch nejzákladnějších typů a druhů látek, které používáme na Caramillí střihy a projekty. Časem budou další asi přibývat…
Začít šít jde bohužel občas ruku v ruce s takzvaným syslením látek. Vidíme krásnou látku, myslíme si, že už takovou nikdy neseženeme, a tak ji koupíme. A protože času na šití nikdy není tolik, kolik bychom potřebovaly, tak nám doma vzniká tzv. syslírna.
Už tu svou máte? Nemáte? Budete dál chtít šít s Caramillou? Jistě ji mít budete!:-)
Máte? Nezoufejte, nejste sami!
Schováváte látky, nitě, paragony? Nezoufejte, nejste samy:-)
V tomto článku se podíváme na typy látek ze všech možných úhlů pohledu. Co do vazby, složení, šíře, gramáže…
Pro začátečníky bych doporučila se podívat na toto video a pak se teprve začíst do článku:
Materiálové složení látek
Základně se látky dělí podle materiálového složení. Nejzákladnější rozdělení je asi přírodní X umělé materiály. Mezi přírodní patří zejména vlákna jako je bavlna, bambus, konopí a len. Výborné vlastnosti má i vlna, pro oblečení zejména vlna oveček speciálně v Austrálii vyšlechtěných pro jemnou vlnu s dlouhým chlupem – merino.
Umělá vlákna se prodávají různě ve směsi, nebo jako 100% polyester (PES) – třeba flíz.
I do přírodních látek se někdy přidává polyester (PES), aby látka byla pevnější a nebyla tak “živá”. Některé látky obsahují také příměs elastických vláken – všechna tato vlákna jsou stejná, neliší se vlastnostmi. Elastan je obecný název elastických vláken, lycra a spandex pak obchodní značka (název firmy), ne druh vlákna.
Na pomezí jsou tzv. polosyntetické materiály – jsou přírodního původu, ale je nutné je upravit za účelem získání vláken k výrobě oblečení. Mezi tyto materiály patří viskóza, modal, rayon (také známé jako umělé hedvábí), bambusová viskóza (bambus) a lyocell (také Tencel).
Zjednodušeně to znamená původ v přírodě, zpracování jako umělá vlákna.
Údržba
Přírodní vlákna
Látky, které jsou tkané z přírodních vláken, je třeba před šitím vysrážet. Někdo to neřeší, ale já pro jistotu srážím téměř vše. Většina látek se srazí na jeden metr o 5 – 10 cm. Srážím většinou vše, co jde, na 40 – 60 stupňů, materiály, které se používají na plenky a dětské oblečení někdy i na 95 stupňů pro případ, že by bylo potřeba je někdy vyvařit.
Přírodní látky absorbují tekutinu, jsou tedy vhodné na plenky pro své savé schopnosti.
K tomuto tématu se více dočtete v samostatném článku:
Látky vlněné se naopak do pračky vůbec dávat nesmí. Je třeba je prát v ruce víceméně přesně na 30 stupňů, nesmí totiž dostat teplotní šok – přechod ze studené do teplé. Vlně připravte takovou lázeň, jako je jejich teplota před koupáním. Při praní nedřete o sebe, protože dřením se vlna filcuje – plstnatí, sráží se. Vlna se pere jemným mnutím v rukou (i to ale způsobuje mírné plstnatění). Ždímat se doporučuje nejprve jemně v ruce a pak vymačkat do ručníku. Sušit je třeba opět na stejném vzduchu a podkladu jako je teplota vlny. Tzn. nesmí na studenou nerezovou desku, do studeného bubnu pračky na ždímání nebo na horké topení. Vlažné topení nevadí.
Výjimkou je vlna s úpravou superwash, tu lze prát v pračce na vlněný program na 30 stupňů. Vlna s touto úpravou se ale nedá používat k účelům plenkování (vlňáčky).
Pokud máte prověřený program v pračce, který nestřídá prudce teploty při praní a máchání, můžete použít program na vlnu v pračce.
Umělá vlákna
Umělé látky srážet nepotřebují, tedy alespoň jsem o tom přesvědčená:) Je třeba je před nošením ale vyprat kvůli odéru z výroby, který není příjemný. Umělé látky vlhko nenasákávají, ale většinou naopak. Jsou tedy vhodné třeba jako dotyková vrstva do plenky atp. Jsou ale vyvinuty i speciální látky, které jsou vhodné i na vnitřní část plenek a vlhkost absorbují.
Další atributy látek
Gramáž
Důležitým ukazatelem je mimo složení též gramáž. Ukazuje, kolik tkaniny je v jednom metru čtverečním. Toto je důležité například pro orientaci při nákupu látek na savá jádra do plenek. Při nákupu oděvních látek přes internet se podle gramáže dá trochu orientovat, jak bude látka tuhá a zda-li je vhodná i na oblečení nebo jen k dekoraci. Na sukně atp. kupuji látku většinou 150g/m2 a méně. Když má látka gramáž 110g/m2, bývá už hodně lehoulinká a průsvitná:)
Gramáž se nedá srovnávat globálně, hodně záleží na typu tkaní / pletení látky. Například se nedá srovnávat jednolícní a oboulícní úplet, počesaný a nepočesaný úplet, teplákovina s příměsí uměliny a nebo 100% bavlněná…
U jednolícního úpletu mám zkušenost, že 140g/m2 je hodně tenký a vhodný na horké letní dny a může prosvítat. Úplety s gramáží zhruba 220g/m2 jsou vhodné na oblečení a většinou neprosvítají.
Teplákovina se pocitově zdá teplejší ta s počesem, bez počesu se zdá být méně výhřevná. Teplákovina s gramáží cca 240g/m2 je takové střední gramáže, na celoroční tepláčky a spíš tenčí mikinky. Gramáž cca 300g/m2 a víc už bývá teplejší.
Různé gramáže a síly látek.
Šíře
Šíře látek bývá velmi proměnlivá. Na délku si můžete koupit třeba 3 metry, 6 metrů, někdy i 30 metrů:-)
Šíře je ale pevně daná. Základní šíře látek je 150 cm. Některé látky bývají ale užší, často 140 cm (většinou třeba softshell), a nebo naopak širší (180 cm, ale i jiné šířky).
Některé látky se prodávají též v tubusech. Představte si to jako když pletete ponožku. Jsou pletené dokola. Takto nejčastěji koupíte patent / náplet, ale prodávají se tak i některé úplety. Látka tak nemá okraje.
Pozor si také dejte na šíři designových látek z USA. Ty mají většinou šíři 110 cm.
Vždy je třeba respektovat polohování střihu na látku a do šíře polohovat šíři oděvu a do délky délku oděvu. Více bude v samostatném článku o polohování:-)
Atesty
Pokud šijete na děti a pro děti, ptejte se na atesty. Některé látky mají české atesty pro děti do 3 let, jiné tzv. EkoTex certifikáty (většinou II. třídy – pro styk s pokožkou dospělého a I. třídy pro děti do 3 let), některé mají americké certifikáty pro děti a jiné žádné. Sehnat můžete různé Bio úplety, úplety s certifikátem GOTS.
Na atesty se ptejte prodejce a vyžádejte si tzv. prohlášení o schodě a nebo garanci, že jsou úplety vhodné pro děti do 3 let. Certifikované látky dneska není problém sehnat, stačí buď ty s prohlášením o schodě od prodejce / výrobce, nebo s certifikáty Bio a GOTS (ty mají třeba látky Lillestoff, JNY,…). Atestované látky má také Moraviatex a Produktservis.
Kdo by šil pro děti na zakázku, ten musí mít atesty na úplně všechny komponenty při výrobě, ale o tom někdy příště v obsáhlejším článku.
Přehled základních druhů látek
Druhů a typů látek je velmi mnoho, v článku nejsou materiály všechny, ale přehled těch, které používáme na šití podle střihů a návodů Caramilla.
Materiály můžeme rozdělit do dvou základních kategorií podle toho, jak jsou vyrobeny, a to na tkaniny a pleteniny.
Tkanina má osnovu (ta bývá pevnější), která je vypletená na tkalcovském stavu útkem.
Pletenina je pletená jedním nebo více systémy jehlic a pokud přerušíme jedno oko, “jede”… oko drží oko… jako na punčoše:-) Tkaná látka má osnovu a útek.
Zde vidíte, jakým způsobem se oba typy materiálů pářou. Tkanina se třepí tak, že se vytahují nitky útku a osnovy ven a rozpadá se tedy celá vazba. Pletenina je náchylná na narušení ok. Zejména u merina.
Pleteniny
K pletení dochází proplétáním ok. Kdo někdy pletl svetr, tak přesně ví, jak vniká pletenina. Jedno oko pustíte… a už se to veze:-)
Jak vypadá takový pletací stroj v akci, můžete vidět zde:
Jednolícní úplet
Základní klasika – jednolícní úplet (anglicky jersey) – tzv. tričkovina. Z jedné strany má “véčka” (hladce) z druhé “smyčky” (obrace), proto jednolícní úplet. Pruží, ale ne moc. Bývá většinou celkem tenký, ale záleží na gramáži.
Jednolícní úplet může být různého složení, 100% bavlna nebo bambus se hodí výborně na pyžama a noční košile, pro miminka, pro pány, na volná trička, … nepřizpůsobí se tak moc postavě jako jersey s elastanem, ale zase na nošení bývá komfortnější, zejména co se třeba pocení týče. Úplet bez elastanu se maličko více mačká na postavě jak ten s elastanem.
Pokud se chcete učit šít z úpletů, první bych doporučila ten bez příměsi elastanu, lépe se s ním pracuje.
Jednolícní úplet s příměsí elastanu (někdy lycry, spandexu…) je velmi pružný, skvělý na obepnutá trička. Krásně se přizpůsobí postavě, ale hůř se z něj šije. Je třeba používat pružné stehy, snížit přítlak patky atp. Ideální na šití úpletů s elastanem je overlock, ale lze je šít i na běžném šicím stroji.
Oboulícní úplet
Oboulícní úplet neboli interlock je silnější a má “véčka” z obou stran:) Nevýhoda je, že při šití není vidět, kde je rub a líc. Pokud má látka tisk, tak je to jednoduché, pokud nemá a stříháme díly zrcadlově, doporučuji výrazně si naznačit líc a rub už při stříhání.
Velmi dobře se šije (až tak se ve stroji nenatahuje a okraje se nekroutí), navíc bývá levný a určitě bych jej doporučila začátečníkům.
Oboulícní úplet je teplejší, i když je třeba stejné gramáže jako jednolícní.
Je vhodný na trika na zimu, tenké mikinky na léto, na pyžama a noční košile pro zimomřivé. Na plenky jako vrchní vrstva, na dupačky, polodupačky, overálky, tepláčky, bodýčka pro miminka.
Obloulícní úplet vypadá jako “líc” z obou stran.
Řez v oboulícním pletení.
Patent / náplet
Finerib je vlastně hladké žebro 1:1 (anglicky rib) – přeložit tedy můžeme s nadsázkou jako “fajnové žebro”:) 1:1 znamená, že je pleten jedna ku jedné – tzn. 1 x hladce a 1 x obrace.
Finerib se vyrábí s příměsí lycry. Má jednu stranu hrubší a jednu jemnější, takže se při detailním zkoumání dá poznat líc. Finerib je výborný na trička na zimu a na bodýčka pro děti.
Je to v podstatě to samé jako patent. Nenahraditelný na lemy u krku u bodýček, triček atp.
Vlevo je finerib, vpravo patent. Nahoře jsou lícy, dole ruby. Líc je lesklejší, rub je takový matnější a chlupatější.
Výborný je na lemy u trik a mikin nebo také na dětské čepičky. Dají se z něj šít i legínky. Používá se do pasu u tepláčků a sukní, ale pozor, při nošení vykloktá, je třeba ho dávat o hodně užší v pase a dětem, které se hýbají (lezou atp.), dát jako pojistku do pasu gumu. Dospělým do sukně je to podmínka, pokud nechcete na ulici skončit s holou pr … 😀
Pokud dáváte lemy z patentu nebo lemujete průkrčníky z fineribu/hladkého patentu doporučuje se volit rozměr průkrčníku * 0,7. U pasu doporučuji odměřovat na postavě dítěte.
Nahoře patent hladký (tzv. 1:1), dole 2:2.
Specialitky co do složení:
Někdo má rád i viskózové úplety. Jsou chladivé a příjemné na tělo. Já je moc nemusím…když už něco, tak bambus:D
Viskózové úplety se nešijí úplně jednoduše, při šití totiž jakoby klouzají a “padají”. Táhne je to neustále někam pod stůl. Velmi nerada z nich šiji (toto platí i pro bambusovou viskózu). Výhoda je, že se netřepí a nemusí se začišťovat. Pro začátek bych si je ale na šití nevybrala.
Merino lze sehnat ve variantách jednolícní úplet, oboulícní úplet a rib. Rib (vlevo) z Finska je hodně jemný, velmi pružný a moc příjemný na kůži, hodí se na lemy u bodýček a tepláčků – jako patent; využít lze i třeba na jemné spodní prádlo. Oboulícní úplet (uprostřed) je silný, příjemně pruží a celkem dobře se z něj šije. Výborný na bodýčka, kamašky a kukličky. Vpravo je tzv. climayarn – směs vlny a polypropylenu (ten se ale již velmi špatně shání).
Více o merinu se můžete dočíst v tomto článku:
Výplněk / teplákovina / flíz
Výplněk (anglicky french terry) proto, že jej tvoří základní a výplňkové nitě. V základu bývá jednolícní pletenina. Jako výplňkové nitě se často používají nitě elastické, aby materiál lépe pružil.
Teplákovina
Líc výplňku / teplákoviny má jednolícní vazbu a rub má kličky. Ty se mohou počesat a tím vznikne teplákovina tzv. počesaná.
Pokud máte počesanou teplákovinu, je pocitově teplejší, ač je gramáž stejná a nebo nižší než u nepočesané. Je to tím, že počesané chloupky tvoří izolační vrstvu.
Hodí se především na tepláčky a mikiny. Lze z ní šít i leginy. Více o teplákovině najdete v tomto videu:
Lícní strana teplákoviny.
Rubové pletení “kliček”.
Rubová strana teplákoviny. Vpravo smyčky, vlevo počesaná.
Flíz
Fleece (česky flíz, flauš) je anglický výraz pro počesanou teplákovinu.
V našich podmínkách se však obyčejně myslí flíz polyesterový, umělý. Vyrábí se ale i flízy např. bambusové, konopné atp. Flíz je charakteristický tím, že je to vlastně úplet, který je na jedné straně rozcuchaný a má jakoby chlupy…
Flíz z přírodních vláken je vhodný jako savý materiál (např. na vkládačky do plenek), flíz polyesterový je vhodný např. na mikiny, ale i na flízové svrchní kalhotky nebo jako dotyková vrstva plenek.
Polyesterový flíz doporučuji kupovat s úpravou antipill, která zabraňuje tvorbě žmolků na povrchu.
Vlevo flíz polyesterový, vpravo bambusový.
Svetrovina
Pro ty, kteří rádi nosí svetry, ale neradi pletou, je skvělá svetrovina. Má na lícní straně hrubší jednolícní pletení ze silnější příze a z rubové strany bývá různá (flízová, chloupky typu medvídek a nebo jen kličky obrace). Na šití není náročná, jen je potřeba dobře zapravit okraje, protože “svetrové pletení” se třepí. Prodává se v podobě silné a tzv. letní. Dobře si zkontrolujte, kterou verzi kupujete. Letní je skvělá na letní svetříky, kardigany nebo třeba šaty, zimní zas na zimní mikiny, šaty, kombinézy, overaly, čepice, někdo z ní šije i kukly.
Vlevo líc (zřetelná oka), vpravo počesaný rub – oka obrace.
“Chlupaté” flízy: Wellsoft / coral / medvídek / minky
Speciální mutace flízu je tzv. wellsoft neboli lama. Je to heboučký flíz, který má chlupy po obou stranách. Je hodně chlupatý, příjemný a velmi výhřevný. Vhodný je na deky, mikiny, vnitřní vrstvy bund, bačkůrky, kombinézky, ale třeba i na hračky:)
Wellsoft má různou výšku a hebkost chlupu, některé jsou více rozcuchané a vyšší, jiné jsou spíš jednolité a nižší. Některý wellsoft je matný, jiný lesklý. Nejlépe vám napoví fotografie v e-shopu.
Obdobné materiály jsou medvídek a coral flíz. Ty mají jemnější lesklé chloupky a jsou na omak příjemnější, mohou být jednostranné i oboustranné.
Medvídek.
Další podobný chlupatý materiál je tzv. Sherpa. Zatím jsem tento materiál nezkoušela, proto jsem si fotografii půjčila. Je to imitace beránka, lze jej použít na podšití oblečení (bund, mikinek, nákrčníku a čepiček…), a také na deky, fusaky, přehozy, polštářky, hračky.
Opět, jednostranná vazba, je třeba podšít z druhé strany.
Další obdobou medvídka a wellsoftu je flíz s názvem minky. Jedná se o mikrovláknový plyš – je vyrobený z velmi tenkých polyesterových vláken. Je velejemný na lícové straně, ale není moc příjemný na straně rubové, takže mikinky je lepší něčím podšít. Minky je mírně vodoodpudivé, osvědčilo se mi na přebalovací podložku. Ráda s ním podšívám vesty. Z reakcí mnohých z vás vyplývá, že není moc prodyšné a moc nepruží. Osobně minky vždy z druhé strany podšívám.
Vyrábí se ve více strukturách – velmi oblíbené jsou vytlačované tečky (na fotce) nebo vzory, dále se vyrábí s vypálenými vzory a potištěné.
Všechny výše zmíněné chlupaté materiály jsou na šití trochu oříšek, začátečníkům bych doporučila začít obyčejným flízem. Více o šití z wellsoftu se dozvíte v tomto videu:
Froté
Froté (anglicky terry) se dělí na tkané (terry toweling – toto froté nepruží, je pevné a vyrábí se z něj např. klasické ručníky) a pletené (pruží a je výborné na plenky). Froté obecně je výborné na ručníky, župany a na plenky.
Je to smyčková pletenina (většinou opět jednolícní) nebo tkanina, do které jsou ještě navíc další nití vypletena očka. Mohou být vypletená jen na jednu stranu a nebo na obě strany.
Vyrábí se tedy jednostranné a oboustranné. Bývá různého složení, často s příměsí polyesteru pro větší pevnost základní vazby.
Z froté se šije dobře a doporučila bych jej i začátečníkům.
Jednostranné froté. Do základní jednolícní vazby jsou vpleteny ještě kličky.
Zde je vidět jednolícní vazba po “odstřžení” kliček je stále pevná a froté se nerozpadá.
Pokud se chystáte šít čtvercové plenky, doporučuji oboustranné froté z bambusu ze ŠijemDětem. Je pružné (protože je to pletené froté), savé, ale tenké. Prodává se bílé a barevné (na fotce vlevo). Vpravo je froté, které má vyšší příměs polyesteru a vyšší smyčky a je tkané, takže nepruží.
Biobavlněný beránek (anglicky sherpa). Beránek vznikne rozčesáním froté. Něco mezi velurem a flízem. Má vyšší chlup, který po vyprání “bobkuje”, je to jemný materiál, silnější. Vhodný jako savá vložka do plenek, ale i na vnitřní vrstvy bund, mikinek, rukaviček, kalhot. My z něj máme všichni doma báječná a luxusní prostěradla. Výhodou je jeho šíře cca 180 cm (kupováno na Moraviatex) a pružení do šířky, takže na klasickou postel a standardně vysokou matraci se do šířky tak akorát natáhne:)
Beránek.
Velur
Neodolatelnou látkou do šicího koutku je také velur / aksamit (anglicky velour). Nazývaný také kojenecký plyš, samet, semiš… (ale je to stále to samé).
Velur je vlastně postřižené počesané froté! Vznikne sestřižením vršků smyček froté a jejich následným rozčesáním.
Velur se vyrábí bambusový a bavlněný. Bambusový je jemnější, ale po pár vypráních slehne, jsou na něm vidět “záhyby” a bez sušičky hrubne. Bavlněný je stabilní a oblečení i po mnoha vypráních vypadá dobře.
Do základní vazby veluru se často přidává polyester pro její zpevnění.
Velur je na šití také celkem vhodný pro začátečníky, jen pozor, nešít v černém oblečení, dost se uvolňují chloupky:-)
Na fotce vlevo bavlněný a vpravo bambusový.
Zde je názorná ukázka, vazba úpletu a v ní “chloupky”, které mají u veluru občas při velké námaze na některých místech jakoby “lysat”. Nebudete tam mít díru, ale uvidíte základní vazbu. Tyto dupačky z bambusového aksamitu jsou nošené opravdu hodně a to vytenčení jsem tam musela hodně hledat, bavlněný kojenecký plyš mi toto nedělá.
Zde je názorná ukázka froté, které jsem postřihla “na velur”.
Specialitka – zatkávané merino
A do mrazů jedna příjemná ovečková záležitost – zatkávané merino. Dlouhá vlákna z ovčího kožíšku zatkaná do jemného bavlněného podkladu. Velká výhoda je, že je to vlastně pravý beránek, ale jemný a ohebný – není to beránek na kůži, ale zatkávaný do bavlněného úpletu. Super záležitost. Perfektní na fusaky, ale i do bund, na rukavičky, botičky atp. Používá se také pro bezplenková miminka jako podložka na spaní.
Nevýhoda je jeho praní a také to, že po vyprání to už není to, co za mlada. Ale za výhřevnost to stojí:) Obecně je ale merino samočistící materiál, pokud se používá do fusaku na zimu, kdy je dítě oblečené do kombinézy, není třeba ho téměř prát. Toto merino mám ověřeno již na 4 dětech a lepší fusak neseženete.
Tady máte detail střihu do beránka. Po krajích se netřepí, takže na spací podložku do postýlky prostě střihnete a neřešíte:)
Tkané látky
Druhou velkou kategorií jsou tkané látky. Vznikají na tkalcovském stavu, kde je napnutá osnova (tvoří délku – tedy to, co se namotává pak postupně na roli), která se vyplétá útkem. Osnova bývá z pevnější nitě než útek, a proto je důležité vždy respektovat při polohování střihu do látky tuto osnovu.
U tkané vazby záleží, v jakém “rytmu” ubíhá útek osnovou. Vazby máme tři základní.
Tři základní vazby u tkaných textilií jsou: plátnová (jednoduše jde útek nad osnovou nahoru, dolů. nahoru, dolů), keprovou a atlasovou (u těch je vazba už složitější).
Plátno / plátnová vazba
Základní materiál je plátno. Úplně jednoduchá základní plátnová vazba. Bývá většinou z bavlny.
Plátno je vhodné na sukně, šatičky, šátečky,… Pozor, designová plátna mívají šíři 110 cm.
Skvěle se z něj šije a je vhodné pro začátečníky. Důležité je, že se musí zaobroubit konce, protože se třepí. Při šití určitě budete potřebovat žehličku.
Plátna kromě těch designových (vhodných i na oblečení) můžeme koupit také tzv. dekorativní (bývají trošku silnější a pevnější, nejsou tak poddajná) a pak plátna hrubší. Mezi ta patří například lněné plátno.
Lněné plátno je úžasné na letní nošení, protože hezky dýchá a chladí. Odvádí pot. Pokud je ve složení vysoký podíl lnu (až 100%), tak je hrubší na omak a mačká se. Proto se dělá s příměsí viskózy. Pak je plátno jemné, moc se nemačká a je měkké na nošení. Lněné a konopné vlákno je ale nejodolnější a nejpevnější (používá se například na lodní provazy), proto čím více lnu, tím větší pevnost materiálu a tedy výdrž, čím méně lnu, tím se musíte rozloučit s tím, že látka bude “nesmrtelná”. Používám ráda obojí.
Flanel
Flanel je plátno, které je z jedné nebo obou stran počesané. Je tak díky izolační vrstvě chloupků na pocit teplejší a příjemnější. Je měkké a vhodné jak na košile, ložní prádlo, tak na všechny pomůcky pro miminko. Peřinky, zavinovačky, mantinely, …
Z flanelu se šije dobře, ale je třeba jej též začistit.
Plátno má mnoho dalších podob a označení (například šifon, organtýn, popelín,…).
Manšestr / samet
Samet je obdoba veluru s tím, že velur jsou chloupky v pletené vazbě, samet jsou chloupky ve tkané vazbě. Samet má základní tkanou vazbu, která má do sebe vetkané ještě vlněné chloupky, které jsou jemné, česané a pak postřižené.
Manšestr (angl. corduroy) je obdoba sametu, který je stříhaný kotoučovými noži po celé šířce ve směru osnovy a vytváří tak vroubky/proužky (žebra). Vroubky mají různou šíři.
Základní vazba manšestru může být plátnová, keprová nebo atlasová. Podle požadované pevnosti a hutnosti manšestru.
Manšestr.
Tenčí jemnější podobou manšestru je tzv. košilový manšestr – prací kord.
Manšestr se podle své síly dá použít na kalhoty, sukně, šaty, tašky, kabelky, saka, vesty, kabátky, tenký prací kord na sukénky, letní šatičky a tenké kalhoty. Vhodný je i pro miminka.
Třepí se a je třeba ho dobře začistit.
Kepr / keprová vazba (montérkovina, riflovina, …)
Kepr je tkanina s velmi pevnou vazbou. Útek ubíhá osnovou tak, že vždy jde 2 – 3 osnovy dolů a jednu nahoru. Tím tvoří soustavou šikmých souběžných řádků, které vidíme na povrchu tkaniny zprava doleva nebo zleva doprava. Keprových vazeb je více, dále je specifikovat už je nad rámec tohoto článku:-)
Keprovou vazbu můžeme najít u mnoha tkanin, ale nejtypičtější je pro riflovinu a motnérkovinu. Používá se na technické oděvy a měla by snést větší zátěž.
Na šití je to dobrý materiál a je potřeba ho určitě začistit, třepí se.
Lícní keprová vazba.
Keprová vazba z rubové strany, bílé nitky osnovy.
Více o kepru můžete vidět zde:
Satén / atlasová vazba
Micropeach / plášťovka
Látka, která se prodává jako micropeach, plášťovka a nebo peach.
Je tenká a prodyšná, přirozeně vodoodpudivá ze strany peach. Na bundičky a lehké letní kalhoty je výborná šusťákovina.
Na šití je lepší začít jiným tkaným materiálem. Micropeach se třepí a je jemný, takže při obrubování se má steh tendenci stahovat, lepší je šít vždy dvě vrstvy materiálu u sebe. Nicméně zvládla z něj šít i moje 8 letá dcera, takže zase tak moc bych se nebála. Micropeach vůbec nepruží a je velmi zrádný na oblečení při výběru velikosti. Vždy radši volte větší velikost, na postavě stehujte a pak případně uberte. Toto platí i u dětí!
Plášťovka / micropeach – lícní strana je ta chlupatá – peach. Rubová ta lesklá.
Lícní strana micropeach má broskvový povrch.
Broskvový povrch odpuzuje přirozeně díky povrchovému napětí kapičky vody. Ale není nepromokavý! Jakmile se poruší povrchové napětí, látka nasákne a pustí vodu.
Šusťák / prošev
Šusťák je lehký materiál vhodný buď na podšití a nebo na léto. Dělá se v mnoha různých mutacích, známý je například kent. Některé mají mírnou voděodolnou úpravu ze spodní strany /jakoby pogumované/. Moje zkušenost je, že praní a nošení (jakoby ohýbání té látky) způsobí po pár nošeních a praních vydrolení vrstvy. Určitě lepší je membrána. Na letní oblečení proti větru je úžasný. Též na kalhoty. Při šití trochu klouže a dost se třepí.
Šusťák, který má z rubové strany bavlněný jednolícní úplet, je to tedy 2v1. U nás čeká na léto na vyzkoušení, určitě napíši, zdá se mi moc příjemný.
Prošev je spojení šusťáku a vatelínu. Strojově je prošit z lícní strany, buď do buřtíků a nebo jiných vzorů (kosočtverce, ale i ornamenty).
Po ušití vypadá opravdu krásně. Ale šití není možné doporučit pro začátečníky. Vatelín je výplňový materiál bund, který se používá na vyteplení a má dlouhý vlas, který leze do stroje, opravdu nepříjemná záležitost. Kdo má Veritasku, má to lepší:-) Dělá se v úpravě, kdy nahoře je šusťák, dole vatelín a je třeba ještě vždy dát podšívku, a nebo v úpravě (bývá tenčí), která má z obou stran šusťák. Ten je na šití určitě lepší.
Velké riziko všech proševů je ono strojové prošití, které při stříhání střihových dílů porušíte a tím pádem se vám prošev začne párat. Proto, abyste neztratily nervy, je nejlepší si “buřtíky” znovu prošít… Někdy přijde prošev a už má některé linie vypárané předem…po ušití krásný, na šití za trest.
Zde vidíte riziko prošití.
Kočárkovina
Je to vlastně takový “hrubý šusťák”. Na povrchu má vodoodpudivou úpravu, vespod mívá “nepromokavou” vrstvu. Jakoby lehkou laminaci. Bohužel častým nošením a praním se laminace odrolí. Alespoň v namáhaných místech. Nicméně stále na povrchu zůstává ona vodoodpudivá vlastnost (kapičky drží díky povrchovému napětí na hladkých vláknech). Je naprosto skvělá na fusaky, rukávníky a tašky na nákup, na pláž, sáčky na bačkory do školy. Samozřejmě na přešívání kočárků:-)
Dobře se z ní šije, ale třepí se. Je třeba začistit.
Kočárkovina se dělá lesklá a matná, obě verze jsou krásné.
Funkční materiály
Funkčních materiálů je mnoho a mnoho. Zmíním jen ty nejoblíbenější.
Softshell
Softshell je oblíbený a hlavně skvělý pro začátečníky. Výborný outdoorový materiál pro domácí šití. Skvělý vlastnostmi a jednoduchý na šití, i pro začátečníky. Na bundičky, kalhoty, rukavice, kloboučky, rukávníky, fusaky a mnoho dalšího.
Výborně se z něj šije, doporučila bych určitě do začátků, ideálně obyčejný s běžnou vazbou (plátnovou) na lícní straně.
Softshellů je mnoho druhů, každý e-shop si je nazývá po svém. Podstatou softshellu je, že je to materiál z více vrstev. Má “látku” nahoře, která může mít různou formu (tkanina typu plátnové vazby, keprová vazba nebo pletenina) a je většinou vodoodpudivá díky své povrchové úpravě (tzn. že na ni kapičky nějakou dobu drží vcelku, aniž by se vsákly do látky). Uvnitř je membrána, která zajišťuje voděodolnost (látka při dešti nepromokne) a paropropustnost (pára membránou prochází od těla ven). Uvnitř z rubové strany bývá flíz, úplet, “síťovina”. Podle typu softshellu.
Některé softshelly pruží, jiné ne.
Softshell se dělá ve třech typech vazby svrchní látky. Zleva: pletenina, vazba plátnová, vazba keprová.
Základní plátnová vazba. Nejběžnější softshell.
Keprová vazba – zimní softshell 30/15.
Keprová vazba jarní softshell, uvnitř má úplet, bývá někdy z bambusové viskózy.
Letní softshell, který má na rubové straně síťovinu. Svrchní je plátnová vazba.
Síťovina v tmavém vydání.
Některý softshell má shora pleteninu. Jsou různé typy, toto je tzv. hutný evropský softshell (myslím, že se již ani nedá koupit), z toho se šije dobře a při šití oka nepouští. Ale objevují se sem tam i běžné softshelly (vím například o šedém žíhaném, ale i jednobarevné), které mají tuto vazbu. Šila jsem s něj jednou a mám i reference od vás, že při šití velmi pouští oka! Takže opatrně, pokud si můžete vybrat, volila bych jiný typ vazby na vrchní látce.
Membrány mívají různé parametry. V e-shopech bývají značeny zkráceně např. 10/3 znamená, že má membrána 10 tisíc mm vodního sloupce voděodolnost a 3000g/m2/24 h paropropustnost. Podle membrány je důležité vybírat látku, kterou koupíme. Na dospělé důrazně doporučuji vybírat paropropustnost 10 000 a víc. Na děti, které se nepotí, můžeme používat i hodnoty 3000 a více.
Slovníček výrazů:
Vodoodpudivost: Je povrchová úprava tkaniny, která zajišťuje, že kapičky zůstávají jako kapičky na po vrchu a nenasákávají se dovnitř. Mohou se tak třeba oklepat a nebo skutálet. Když ale více prší a nebo sedíme v mokré trávě, tak vodoodpudivá úprava nestačí, materiál se promočí, protože není voděodolný.
Vodoodpudivost softshellové látky.
Voděodolnost: Udává se ve vodních sloupcích. Tedy, kolik membrána vydrží vody, než začne prosakovat. Důležité je si uvědomit, že jiná je u oblečení zátěž na zádech, na ramenou a na kolenou nebo zadku, když sedíme v mokré trávě. Důležité je si také uvědomit, že doma šité oblečení nemá podlepené švy. Takže většinou oblečení nejdříve provlhá právě v těch nepodlepených švech. Z toho důvodu si myslím, že není potřeba přeceňovat u doma šitého oblečení vodní sloupec. Bohatě stačí 5000 mm tak, aby unesl softshell nějakou přeháňku. U klečení v mokru dítěti stejně pustí kalhoty ve švech. Alespoň tedy těm mým. Ale samozřejmě když je 10 000, beru 10 000. Nicméně já vybírám softshell podle paropropustnosti.
Paropropustnost: Udává se v g / m2vodních par za 24 hod. Tzn. že číslo 3000 znamená, že membrána pustí 3000 gramů na metru čtverečním za dobu 24 hodin. U dětí je většinou potřeba paropropustnosti menší než u dospělých. Důležité je si také uvědomit, že vysoká paropropustnost znamená, že látka jakoby táhne… větrá… takže paropropustnost 15 000 u zimního softshellu znamená, že jakoby neustále cítíte cirkulaci vzduchu, tzn. že někomu by mohlo být v takovém softu chladno. Já osobně to preferuji a třeba na nošení dětí a na kalhoty jiný ani mít nemohu.
Obecně by se to dalo shrnout: Malý vodní sloupec = mokro zvenku, malá paropropustnost = mokro zevnitř.
Vodoodpudivost softshellu letního pružného bez membrány. Takto drží kapky jen povrchové napětí. Ale po jeho porušení, namokne.
Pár materiálů, které vzít do úvahy při šití oblečení na jaro/ léto, můžete vidět zde:
Pár informací o tom, jak a z čeho šít softshellky na zimu najdete zde:
Porovnání zimních softshellů můžete vidět zde:
Silver
Silver je funkční plátno, má plátnovou vazbu, ale pruží jako blázen… jako úplet…
Na šití není úplně nejjednodušší, ale na nošení je skvělý. Je velmi tenký. Skvělý na letní oblečení, zejména pro dámy. Krásně lichotí postavě a při šití se netřepí. Pozor, je to tkaný materiál, ale vždy používejte pružné stehy, a to úplně všude! (Vlastní zkušenost).
Více o tomto materiálu uvidíte zde:
Prémiový funkční úplet
Specialitka, která je z oddělení úpletů, má zvláštní pletení a pruží do obou stran.
Je to “umělina”, ale velmi příjemná na tělo. Skvělá na sportovní oblečení (za mě leginy a mikiny, tričkům jsem moc na chuť nepřišla, ale jsem hodně odpůrce umělin na kůži – jsem atopik s citlivou kůží). Měla jsem z ní letní šaty v těhotenství a při 30 stupních po 4 měsíce to byly mé nejoblíbenější šaty. Trička na mě ale málo z tohoto materiálu “profukují”.
Co mě ale hodně překvapilo je, jak jsem si tento materiál zamilovala na spoďáry! Fakt mě to překvapilo. Miluji bambus, ale toto je lepší. Je to jak druhá kůže, po 3/4 roce intenzivního praní na 40 v Lovele a sušení v sušičce na maximum jsou stále jako nové!
Šití z něj není až zas tak moc náročné. Volte stretch jehlu a velmi pružné stehy, ale netřepí se s skvěle se šije i na běžném šicím stroji, sama jej tak šiji!
Dá se koupit v různém složení. A počesané. – to je skvělé na mikinky (spíš na léto). Nepočesané je perfektní na oblečení na kolo, na leginy. Žíhaná varianta je na kůži mnohem příjemnější a tu miluji, jednobarevná je taková víc “plavková”. Mnohým z vás tato varianta příjemná není, ale šaty z ní jsem nosila opravdu ráda, je hutnější.
Zvažte z něj šití dětem, má tendenci zatrhávat nitky (o ostré nehty atp.).
Speciální plenkové materiály:
Mezi základní látky, které se používají na plenky, patří tzv. PUL. Je to látka (tkaná bavlna, úpletová bavlna nebo polyesterový úplet), která je po jedné straně laminovaná polyurethanem. Je voděodolná a prodyšná, i PUL má své parametry voděodolnosti a paropropustnosti.
Na fotografii červený PUL z polyesterového úpletu (ideální na plenky, svrchňáčky, přebalovací podložky) a zelený ze tkané bavlny (vhodný na dámské vložky, taštičky na vložky, pytle na pleny, ale třeba i ubrusy, bryndáčky atp.; nesmí se ale používat na plenky, protože ve švech velmi brzy protéká!).
PUL na plenky se vyrábí v různých úpravách a různé paropropustnosti. Tzv. prodyšný PUL může mít tendenci při hodně počůrané plence provlhat a oblečení se zdá být maličko vlhké. Některé maminky to považují za “mokré”. Osobně bych to srovnala s používáním vlňáčků. Mně naopak toto vyhovuje, protože je vidět, že vlhkost nezůstává uvnitř, ale plenka dýchá. Je však třeba miminko častěji přebalovat a určitě nedávat na noc. Doporučuje se také patentky a místa švů podkládat další vrstvou PUL.
Luxusní záležitostí pro šití plenek je minky laminované polyuretanovou vrstvou. Je krásné, ale upřímně jsem si ho v praxi na nošení moc neoblíbila, přidává na objemu a je takové trošku tužší. Klasický PUL určitě vede.
Polyurethanem se laminují i další materiály, nejznámější je asi laminované froté, které ne skvělé na nepromokavá prostěradla pro děti, které se učí být bez plenek. Výhoda je, že dýchá, ale je voděodolné, takže nehodu udrží, ale dítě není jako na igelitu. Také ověřeno na více dětech:-)
Plenkovací specialitou je materiál suedecloth. Je to vlastně obdoba flízu. Dalo by se říci umělý semiš. Je to tenká látka, která v podstatě nepruží a z jedné strany má heboučké chloupky. Je to speciálně vyvinutá látka na dotykovou vrstvu plenek. Nám se v praxi velmi osvědčila. Je na dotyk suchá, rychle schne a v úpravě antipilling vůbec nežmolkuje. Je stále i po roce jako nová. Výborný je i na podšívání svrchňáčků a podkládání patentek, podle mě nejlepší ze všeho.
Další informace:
Různé vazby a složení materiálů je opravdu věda, proto koho to pohltilo jako mě, nechť studuje dále.