Známe to všechny, přijde balíček s látkami a nejradši bychom rovnou střihly a ušily nějaký krásný výrobek. Co musí předcházet tomu, než střihnete do látky? A proč?

Video:

Hihihi, blahé paměti, Jasmínka vybaluje nové látky … 

Proč látky před šitím vyprat?

1. SRÁŽENÍ

První důvod je srážení látek. Látky se po prvním vyprání srazí o 0-20%, většinou se udává 10% jako takový běžný standart, ale některé se nesrazí vůbec, některé o 3%, jiné o 5%, jiné zase až o 20%. Většina látek se sráží spíše do délky, ale některé se srazí paradoxně i do šířky, nebo naopak, více do šířky. Proto se vůbec nedá předpokládat, jak se daná látka zachová a jaký bude její výsledný tvar a rozměry. Nejjednodušší je tedy látku vyprat.

Na srážení má vliv bobtnání vlákna (to, že nasákne vodu), tření (v rámci příze i v rámci vazby v textilii), změny teplot.

Sráží se látky z přírodních materiálů (bavlna, bambus, len…), proti tomu ty umělé – flíz, softshell, svetrovina – se nesráží a z tohoto důvodu není nutné je před šitím prát.

U srážení se nedá spolehnout na “typ” látky – jedna bavlna s 5% elastanem se srazí o 1% a jiná o 10%. Pokud máte jeden ověřený zdroj stabilní kvality, můžete jen upravit střih a látku nesrážet. Nebo ušít větší a v případně menší srážlivosti zkrátit.

Úplet bavlna s elastanem se sráží při praní a sušení v sušičce cca 1-10%

Úplet bavlna bez elastanu se sráží při praní a sušení v sušičce cca 5-20%

Plátno se sráží při praní a sušení v sušičce cca 1 – 5%

Viskosa se sráží při praní a sušení v sušičce cca 5-10%

Často se látka sráží ještě o kus vždy dalším praním, pokud byste jen prali, tak ještě i 4. prací cyklus může být pozorována změna.

Některým látkám se praním posouvá osnova, praním předcházíte tomu, že se například bude pak ušité triko přetáčet (jak to známe u trik u obchodu).

Paní Martina nám poskytla fotku dvou triček ušitých podle stejného střihu, stejné velikosti, jen s tím rozdílem, že spodní bylo ušito z již vysrážené látky, horní z látky nepředeprané….

2. HYGIENA

2. Druhý důvod je hygiena. Látky prochází složitým procesem výroby. Ale nejen to, než přijdou k vám, jsou několikrát přemotány, naloženy, přeloženy, položeny,… pohybují se v různých prostředích. Některé látky pocházejí i z jiných kontinentů, vyrábí se v Asii. Při šití s látkou přijdete opravdu celkem dost do styku…a pak si ji oblečete a nosíte.

Do této kategorie bych zařadila právě softshell, flíz, svetrovinu,… Kdo má zkušenost s šitím z nevypraných látek tohoto typu ví, že pak nemá moc příjemný pocit na rukou. Nicméně toto je jen o vašem komfortu, šití to neovlivní. Také jsou látky cítit, mně ten puch čerstvé uměliny není příjemný a jedno vyprání tomu hodně pomůže.

Samostatná kategorie: MERINO

Merino je materiál, který se chová u praní různě, záleží na úpravě. Některé – to, co se používá na plenky – je zpracováno tak, aby se srazilo a bylo tak hutné a nepropustilo vlhkost. Merino vhodné na oblečení má úpravu umožňující prát jej v pračce – tzv. superwash. Nejlepší je ale předem si vzoreček vyprat na teplotu doporučenou výrobcem a otestovat, zda se srazí nebo ne. Merino bývá zpracováno celkem šetrně a před šitím ho já osobně neperu, protože každé praní mu trochu ublíží.

Podobné látky, které před šitím není dobré prát, jsou právě ony citlivé látky třeba na kostýmky, kabáty, látky s podílem vlny…. 

Před šitím neperu tyto materiály: micropeach, satén, umělou podšívkovinu, prošev, šusťák, PUL, kostýmové látky, látky s příměsí vlny, minky,…

Většinou neperu ani softshell, flíz, svetrovinu, warmkeeper, wellsoft, coralflíz,… ale při šití mi vadí na kůži “špína” z látek a mám pak většinou vyrážku (jsem atopik). Vždy ale výrobek musíte vyprat před nošením.

Jak látky vyprat?

Vždy látky perte a vysušte na takovou teplotu, na jakou budete udržovat finální výrobek!

Takže pokud peru látky na látkové pleny, které většinou peru na 60 stupňů, ale občas třeba po infekčním průjmu i na 95 (nebo uložím na půdu po doplenkování a vytáhnu za 2 roky na další dítě), vyperu je na 95 stupňů.

 

Pokud šiji povlečení, které občas peru také z hygienických důvodů na 60 stupňů, látky si vyperu na 60 stupňů.

Pokud peru úplety, plátno, riflovinu, kterou budu prát na 40 stupňů, předepírám na 40 stupňů.

Pokud peru jen kvůli hygieně, stačí 30 stupňů.

Látky, které nepouští a jsou stejného typu, můžete prát barevné / bílé / tmavé spolu (stejně tak, jako se pere pak prádlo). Designové tištěné moderní kvalitní úplety dnes většinou barvu nepouští. Pokud máte pochybnost, před vypráním látku namočte v horké vodě s trochou pracího prostředku, zda nepouští. To je dobré i kvůli následnému praní.

TIP: V drogerii se dají sehnat ubrousky, které se přidají k prádlu a zachytávají puštěnou barvu, takže se barva nenachytá na ostatní oblečení v pračce. Ale to platí pro jedno pouštějící triko, těžko říct, jak účinný by ubrousek byl při předpírání několika metrů pouštějící metráže. Pokud jste v časové nouzi, můžete si tím pomoct.

Sušička

Pokud vlastníte sušičku, je potřeba každou látku, kterou budete sušit v sušičce, před šitím nechat projít procesem sušení přesně tak, jak pak budete sušit finální výrobek! Sušička velmi sráží prádlo, takže toto určitě nepodceňujte.

Blahé paměti, Kryštůfek:-)

RADY, TIPY, NÁZORY:

Z vypraných látek se hůře šije než z nových

ANO, to je pravda! Pokud chcete, aby se vám skvěle šilo a měli jste vše jednodušší, látky neperte. Ale počítejte s tím, že při prvním praní podstoupíte riziko, že budete muset hotový výrobek ze šatníku vyřadit.

Můj názor je, že je zejména potřeba, aby ušité oblečení sedělo přesně tak, jak byl navržen střih, při praní dále nepracovalo, nepřetáčelo se po osnově a nezkracovalo se:)

Ušiji o velikost víc

Toto určitě nezkoušejte. Protože, co to je “o velikost víc”? Vezmete triko třeba delší o 3 cm na délku a na rukávy, triko má celkovou délku 50 cm, látka se může srazit 0 – 15%, takže triko může mít na délku 50 cm, ale taky 42 cm. Jak budete vědět, jak moc se vám látka srazí? U dámského trika je rozdíl na délku při délce trika 70 cm a srážení 10% 7 cm, to mně osobně přijde už docela dost. Kdybych střihla větší a látka se náhodou skoro nesrazila, bud mít zase rukávy, jako bych nosila triko mého manžela…za mě ne!

Přidám na střihu 10%

Toto jsem ve svých začátcích zkoušela, přidávala jsem 10%, ale přišla jsem na to, že to není nejlepší cesta. Souvisí to s vysvětlením výše. Pokud ale máte jednu roli látky, ze které si vyperete a vysrážíte vzorek, můžete pak pro šití z této role upravit svůj střih na střihovou šablonu, kde zohledníte ono srážení. Nicméně stále nám tady zůstává problém s pohnutím osnovy…

Srážím žehličkou

Někdo sráží jen tak, že látku vyžehlí napařovací žehličkou. Osobně si myslím, že praní a srážení žehličkou není to samé a sama to tak nedělám, zkoušela jsem to jen asi 2x.

Aby se okraje nekroutily / netřepily

Plátno

Zde bývá problém, že se okraje látky vytřepí a ta se v pračce zamotá do svých vlastních nití. Proto je praktické okraje látky před vypráním obšít na overlocku.

Když dáte vyprat a vysrážet tkanou bavlnu (plátno, kepr…), budou se vám třepit okraje a vylézat nitě tkaní. Proto je lepší okraje před praním obšít.

Obšití na overlocku.

Obšití na rovnostehu cikcakem (okraj se u jemných látek bude stahovat, ale celkově se zpevní).

Úplet, teplákovina

Zde bývá problém, že se okraje látky stočí, srolují a pak se z látky hůře stříhá a šije. Můžete si látky před šitím sešít k sobě (v ruce sešijete vždy okraje střihu metráže k sobě), nebo obšít na overlocku. Před šitím pak tuto část rozpářete (u šití v ruce) nebo odstřihnete (u obšití overlockem, viz foto).

Já osobně to dělám ještě líněji, koupím o pár cm více látky a po vyprání a vysušení “ruličku” odstřihnu. Nebo prostě narovnám při stříhání a při šití.

Dalším způsobem je si okraje látky našpendlit na žehlícím prkně a snažit se vyžehlit. Je to proces na velmi dlouho, a stejně se okraje u jemných úpletů i po vyžehlení vrací zpět, mně se to moc neosvědčilo, strašně pracné, na čas náročné a efekt nic moc.

Někdo doporučuje nastříkat látky škrobem ve spreji, to jsem nezkoušela.

Kroucení teplákoviny, zkroutí se asi o 1 – 2 cm, podle gramáže a typu. Teplákovina je celkem silná a při šití se celkem dobře narovná zpět. 

Okraj teplákoviny, který se po vyprání roluje.

Před našitím si vždy takto urovnám.

Přiložím druhou vrstvu látky a šiji. Toto je ale velmi komplikované, když se kroutí obě látky:) Pro začátečníky je lepší odstřihnout a nebo předem obšít a odstřihnout. 

Kroutící se úplet – průměrná gramáž, 5% elastanu.

Látka se zkroutí asi o 2,5 cm, které začátečník před položením střihu odstřihne. Odstřihuji většinou též, nechávám jen tehdy, když mi dítě poroste dřív, než stihnu syslící zásobu vyšít a látky už je málo. Vždy beru látky trochu víc.

Před stříháním skolíčkovat

Tip jedné švadlenky z facebooku. Látku před položením střihu sesvorkuje. Nicméně kroucení při šití stejně bude. Ale pomůže to lépe položit střih.

 

Před šitím vyžehlit

Toto platí zejména u látek, co se praním zkrabatí, například plátno, riflovina,…. Někdo je lenoch (jako já:), ale rozhodně by se to mělo dělat 🙂

 

Závěrem

Zkoušela jsem za svou praxi všechny možné způsoby, ale jediný v praxi fungující způsob je, že když přijdou látky, všechny je vyperu (pokud jich přijde málo – což mně se nestává – tak přidávám látky k běžnému praní, abych neplýtvala vodu kvůli metru). Vysuším je v sušičce, poskládám a suché si je pak teprve připravím do syslírny. Tím pádem vždycky vím, že látky, které jsou v syslírně, jsou vyprané a vysušené. Nedoporučuji to kombinovat, že něco se vypere a něco ne! Nedoporučuji ani dát do syslírny a prát, až když chcete šít, protože velmi často se stává, že najednou máte odpoledne volné, dítě spí, střihnete si triko, hledáte látku do kombinace a ona není vypraná…