Ohlédnutí za prodlouženým víkendem na Šumavě. O sníh ani zážitky nebylo nouze…

Kdo sledoval Instagram a Facebook, tak už momentky vkládané z mobilu viděl.

Měl to být krásný jarní víkend, pohoda v zelené trávě na Šumavě. Nakonec jsme na poslední chvíli hledali již uklizené věci na sníh, lopaty, rukavice, zimní bundy a čepice… co jsme už bohužel nestihly, bylo přezout auto zpět na zimní gumy. Situace odpoledne, když jsme vyjížděli z Benešova, byla sjízdná, brácha byl již na místě a reportoval. Jenže na Šumavu je to 2,5 hodiny a za tu dobu byly silnice bílé a na letních gumách nesjízdné. Poslední odbočka do prudké zatáčky z kopce se nám stala osudná, i když se vůbec nic vlastně nestalo. Jen jsme celou dovolenou museli řešit, jak se dostaneme domů. Pro rodinu se 3 dětmi nikdo bohužel jen tak nezajede, navíc do kraje, kde lišky dávají dobrou noc (pokud jim není zima:).

Nakonec jsme si dovolenou celkem užili, bylo krásné počasí a sníh pomalu mizel. Děti si užily zimní radovánky a nakonec si hrály i u potůčku. Kryštof ozkoušel voděodolnost softshellového kompletu, když si do potoka sednul:-)

Bohužel ani na Šumavě se nám nevyhnuly nemoci, které nás pronásledují v kuse od Vánoc. Takže jsme postupně odpadávali. Domů jsme přijeli všichni opět nemocní. Nic vážného, ošklivá rýma a nekonečný kašel a teploty. Jen Rozárka to odnesla opět bronchitidou a já jsem přišla o hlas, což když člověku zvoní telefon a nebo se u doktora musí domluvit o zdraví svého dítěte, je celkem legrační situace.

Tímto se všem omlouvám za prodlevy v komunikaci, i když jsem se snažila na maximum a odklikávala objednávky z mobilu na dovolené.

Na jaře jsem už chtěla šít jarní kolekci a jarní zakázky, ale místo toho pečuji neustále dokola o nemocné děti, snažím se dodělávat slíbené resty ze zimy a trvale odmítám váš zájem a prosby o výjimky. Moc mě ten zájem těší a to, že nemohu vůbec nikomu vyhovět, docela ničí…

[Modula id=”10″]