Na Louskáčka do Národního Divadlajsem si přála jít s Jasmínkou už před rokem, ale na minulou sezonu nebylo možno sehnat už lístky. Od prosince jsem vyhlížela kdy a jak se začnou prodávat vstupenky na letošní sezonu, v létě se povedlo a těsně před porodem jsem koupila dva lístka na první balkon doprostřed. Včera jsem sebrala odvahu – teda možná spíš manžel než já – a Rozárku jako krkavčí matka nechala s flaškou odstříkaného mléka v mrazáku tatínkovi a vyrazila jsem s Jasmínkou na balet do Prahy.
Představení je úžasné a i pro moje bojácné dítě, které se bojí i činely znící důrazně do hudby, úžasný zážitek plný úžasu, smíchu a rozzářených očíček. Scéna, choreografie i kostými nádherné, v dějové lince bych měla pár kritických poznámek, ale tím si nebudeme kazit hezký zážitek:)
Rozhodně to stálo za to a i když Rozárka 6 hodin bez maminky ke konci už moc dobře nezvládala, tak jsem ráda, že jsem tam s Jasmínkou byla, udělaly jsme si 6 hodin jen my samy dvě a že to Jasmína opravdu nyní potřebuje.
Před divadlem jsme měly 40 minut rezervu na případné zpoždění Českých drah, takže jsme v letu doběhly na Staroměstské náměstí a koukly se na letošní vánoční stromeček.
Udělat si selfie se zrcadlovkou s objektivem, který má skoro kilo, tak to je fakt docela síla – hlavně v ruce:) A hlavně když není výklopný display a my neviděly, zda za námi je strom, týnský chrám nebo jen stánky, no a zda jsme na té fotce vlastěn vůbec my:-)
Letošní zdobení stromku do perníčkova se nám opravdu hodně líbilo. Když pominu, že škoda tak krásného stromu kvůli 6 týdnům v Praze, tak strom je opravdu krásný.
Jasmínka otevírá dvířka do perníkové chaloupky – prý, říkala…
Ochutnávka.
Včera byl den takových příjemných “náhod”. Do kabelky jsem hodila na poslední chvíli dvě čísla časopisu pro děti Prďáckej časák, abychom měly co číst ve vlaku a když jsme prvním z těch dvou čísek listovaly, objevily jsme článek o pražském orloji. Celý jsme ho přečetly a i já jsem se dovzdělala:) Například mě nadchla fotka orloje zevnitř, pak jsem si na googlu našla další fotky a videa a žasla jsem.
Když jsme běžely na tramvaj od stromečku, koukla jsem na hodinky a bylo 14:59. Takže jsme obětovali jednu tramvaj a počkali si na odbíjení hodin. Jasmína vytahla časák a podle atributů jsme nahlas doplňovaly, co je to za apoštoly, lidi kolem koukali jak blázni, jak jsme chytré:)
Po začátku Louskáčka jsem žasla ještě jednou, protože v začátku se objevuje na scéně Orloj a adventní trhy na Staroměstském náměstí. Hezky to celé do sebe zapadlo…
Přeci jen je malinká:)
S Petřínem a Pražským hradem a také se Střeleckým ostrovem, místem první schůzky – před 17ti lety – maminky a tatínka:)
Základní kámen od nás z Podblanicka:-)
Na Lístky jsme nakonec dostali poukázku od mé pratety z Prahy prý, abychom viděli Hynaise:) Pravda je, že s ním tedy docela dost šetří (asi jim moc bledne), takže byl k vidění jen pár minut o přestávce…
V divadle jsme se potkali s Jemi:) Jí děkujeme za fotky:) A naoplátku ony s Hynaisem:)
Taneční kreace o přestávce:)
Neodolala jsem vyfotit Kryšotofovi “ožíšek”:)
A tancující megamyš:)
Nejvíc se Jasmínka nasmála u tančících vánočních ozdob:)
Už šetříme a příští rok půjdeme i s Kryštůfkem, určitě by se mu to už i letos líbilo:)
