Letos jsme se s dětmi trochu dali na cyklistiku, nejsem žádná velká cyklistka, na kole jezdím pro relaxaci. Nicméně celkem často se někdo ptá, jaká máme kola já i děti a proč, proto jsem se rozhodla, že sepíši svou cestu jak jsme vybírali kolo a svůj pohled na věc. Ne z pohledu cyklisty, ale z pohledu mámy více dětí, z nichž na kole jezdí tedy zatím jen tři:-)

Vše, co vím o kolech, vím od své kamarádky Terezy, která mi dala do začátku ty nejcennější rady, jaké jsem mohla dostat, a pak jsem četla, hledala, sledovala recenze…

Koupě kola je velmi drahá záležitost. Jako vždy musíme zvažovat, zda do této aktivity chceme investovat, dáme jí prioritu a dokážeme vměstnat do rodinného rozpočtu investici do kvalitního kola, na kterém děti budou rády jezdit nebo potřebujeme investovat jinde. Není to lehké rozhodování. Také jsem si svou cestu k investice do kol pro děti musela projít. Začínali jsme na levných, obyčejných, bazarovaných, těžkých… Nakonec jsem se letos rozhodla, že kvalitě kol dám prioritu už proto, že Jasmíny kolo bude sloužit čtyřem dětem. Sháněla jsem kola i bazarovaná, ale bohužel lehké kvalitní kolo v malých velikostech jsem na začátku prázdnin nenašla a chtěla jsem, aby děti nemusely s ježděním čekat po sezoně, až něco objevím v bazaru. Děti opravdu u nás kola uživí, jezdí na nich prakticky každý den, budou je dědit. Rozhodla jsem se tedy všechny dárky k narozeninám starších 3 dětí vyřešit kolem.

Pokud jste také dali prioritu tématu „kolo“ a chcete obdarovat děti třeba pod stromeček, oslovila jsem Cyklospeciality, kde mám opravdu opakovanou dobrou zkušenost s koupí kola pro děti i konzultacemi, zda by nechtěli poskytnout slevu čtenářkám blogu na nákup a souhlasili. Můžete tedy využít slevu 5% na všechno dětské zboží (kola, odrážedla, helmičky):

Slevový kód: CARAMILLA (zadat při online objednávce, platnost kódu do 16. 11. 2019)

Obsahem článku nemá být návod, jak přesně máte vybrat kolo, o tom se dočtete přímo u těch nejpovolanějších a určitě je můžete i kontaktovat s žádostí o pomoc.  Výběr velikosti kola záleží nejen na výšce dítěte, ale také na tom, jak dlouhé má nohy k postavě a hlavně na jeho zkušenostech. Jinou velikost potřebuje dítě, které se ve 116 cm začíná na kole učit, a jinou to, které už jezdí třeba měsíc, dva, tři… Do tohoto tématu se nebudu pouštět, nejsem v něm odborník. Chci jen shrnout své zkušenosti s různými koly.

Výběr vhodného dětského kola

Jak velké kolo vybrat pro dítě?

Článek shrnuje moje soukromé postřehy a zkušenosti a není nijak sponzorován. 

Od koupě kola pro Jasmínu vím, že váha kola pro dítě je zásadní parametr pro výběr a těžké kolo si ne každé dítě oblíbí a pak škoda peněz a škoda kola, které stojí stejně v garáži, protože dítě nemá chuť na něm dobrovolně jezdit. Sama to mám ostatně stejně. Mám poprvé v životě lehké kolo a zbožňuji ho, do té doby byla cyklistika pro mě utrpením. Když jsem si na půdě zkusila své staré těžké kolo, pochopila jsem proč…

Dítě se prvně učí balanc na odrážedle, nevím, jak je to s váhami odrážedel obecně na trhu, my máme First Bike. Je lehoučké. Obecně myslím, že odrážedla jsou pro děti lehká a mají je rády (ne všechny děti, ale většina). Po nadšení z ježdění na odrážedle začnou zkoušet kolo a tam je čeká zrada, někdy je kolo až 2x těžší než odrážedlo.

Hledala jsem tedy lehká kola. Hledání mě dovedlo na obchod Cyklospeciality, kde mne zaujalo kolo, které mělo možnost nastavit různé velikosti rámu pro odrážedlo a pak možnost přidělat šlapky na vyšší typ rámu.

Odrážedlo + kolo v jednom

Kolo + odrážedlo Littlebig je lehoučké (odrážedlo 5,1 kg / kolo 6,6 kg). Rám se dá nastavit do dvou poloh, šlapky jdou přidělat jen na vyšší rám. Je ideální pro děti, které potřebují svou jistotu, naučí se na odrážedle a pak mohou plynule zkoušet šlapky. Víceméně se jedná o kolo na učení. Není na žádnou velkou cyklistiku, navíc díky tomu, že se šlapky montují na tyč jakoby „pod sedlo“, není sedlo až tak variabilní ve výšce. Třeba pro Rozárku při necelých 100 cm bylo sedlo i v nejnižší pozici pro kolo vysoké a nedosáhla nožkama na zem. Jako odrážedlo s nižším rámem by bylo v pořádku, ale šlapky jdou jen na vyšší rám a pro ni bylo sedlo moc vysoké.

Kryštof jezdil na kole bez šlapek a pak se šlapkami. Protože nám ale dost poskočil na výšku, začalo být kolo brzy malé a hledali jsme větší. Kupovala jsem ale se záměrem, že jej podědí Rozárka. Netušila jsem, že Rozárka se nebude na kole učit v 5 letech jako všechny naše další děti, ale ve třech:-)

Pro Kryštofa bylo kolo ideální, bylo by lepší ho koupit o rok dřív a možná by se naučil na kole o rok dřív. Nicméně pro Rozárku je velké na učení na kole (je malá a šikovná:-) a už na kole jezdit chtěla, proto jsem koupila jiné kolo a toto jsem nabídla k prodeji, inzerát najdete zde.

Na učení je myslím naprosto ideální, protože se dítě naučí ovládat řidítka tak, jak je pak bude ovládat se šlapkami. To je věc, která mi na přechodu First Bike – kolo hodně chybí. Nebo tedy mně ne, ale Rozálii. First Bike má přední část tak, že kolo dělá jen mírný rejd, což je skvělé pro malé děti typu Rozárka, které jsou akční a živé. Ale nyní při přechodu na kolo, kde si řidítka musí hlídat sama, aby se moc nepřetočila, tato dovednost velmi chybí a je to jediné, co ji limituje v naprosto samostatné plynulé jízdě na kole. Přechod na kolo je tady mnohem plynulejší, dítě zná už brzdy, řidítka, jak se kolo chová, změní se jen nohy, které se dají na šlapky.

Varianta odrážedlo.

Varianta kolo.

Rám, který se přenastavuje. 

První kolo

Naše první děti se na kole začaly učit někdy mezi 4. a 5. rokem. Každé dítě je jiné. Rozárka je dítě akční a fyzicky zdatné, cílevědomé a ráda se sama učí to, co se rozhodne, že se naučí. V necelých třech začala brát sourozencům kola a snažila se učit na kole… Její výška byla necelých 100 cm.

Když jsem šla do cyklosportu zde u nás, tak mi byla nabídnuta kola o váze cca 9 – 11 kg (velikost rámu 12″ včetně bočních koleček, bez nich třeba 8,5 kg). Jedno jsem koupila, přesvědčena prodejcem, že v kategorii 12″ kol neexistuje žádné lehké kolo, a že „je to jedno“. Argument byl „dítě přece stejně nikam to kolo nenosí“. Vlastně vůbec nevím, jak jsem tomu argumentu při koupi kola pro už 3. dítě mohla uvěřit. To vůbec není pravda, dítě kolo pořád drží nebo poponáší, potřebuje otočit a v neposlední řadě rozšlapat. V kategorii 12 je to opravdu zatím bída. V kategorii 14 už začíná být možnost vybrat kolo, které dítě ušlape a bude ho milovat. Rozárka na kole o váze 9 kg odmítala jezdit, a to měla boční kolečka a myslela jsem, že se na něm naučí hlavně šlapat. Ale pro dítě, které má potřebu „vše samo“ a hlavně rychlé akce a možnosti věci ovlivnit, je kolo, které ani nemůže otočit, jak je těžké, naprosto nepoužitelné. Nakonec to dopadlo tak, že Kryštůfkovi začala brát jeho kolo velikosti 18. Nedosáhla nožkama na zem, ale zkusila jsem jí nechat na něm šlapat a vida… sama jela, krásně ho rozšlapala a dokázala udržet balanc (ne řidítka:-).

Nakonec jsem došla k závěru, že je problém nejen váha, ale i velikost kola. U velikosti kol 12″ musí dítě velmi rychle šlapat, aby se kolo rozjelo do stavu, kdy je pro dítě lehké už držet balanc a kolo jede vpřed. Je to velmi zásadní moment pro dítě na kole, aby mělo pocit, že „to zvládne“. Pokud je kolo větší, tak je pro dítě snazší ho rozšlapat do tohoto stavu. Za podmínky, že je ale kolo lehké. Nakonec k narozeninám dostala Rozárka kolo od firmy Woom, s jistotou jsem vzala velikost 14″ a věděla jsem, že se na něm Rozárka jezdit naučí, na rozdíl od těžkého menšího kola. Pro mě osobně to bylo veliké AHA:-) (jak se říká u nás ve škole). Kolo má něco přes 5 kg. Rozárka se na něm opravdu ve 3 letech naučila jezdit. Nejezdí sama bez dozoru, protože je třeba ji upozorňovat, aby hlídala řidítka. Bohužel je zvyklá, že se řidítka na First Bike hlídají sama. Sama se umí rozjet a šlapat. V současné době mě třeba více než First Bike zaujalo odrážedlo Rascal, které má přední kolo větší než zadní. Zdá se mi dobře promyšlené.

Woom jsou krásná a kvalitní kola, nejvíce se mi na nich líbí, že jdou „upgradovat“ například o držáček na lahev, který nikde nepřekáží (dává se dolů pod spodní tyč rámu) a o stojánek pro opření kola, když není používáno, což třeba pro naši Rozárku je dobrá věc. Stojánek jde dobře otevírat a je masivní, velmi dobře drží a zvládne ho ovládat i menší dítě. Kolu nemám naprosto co vytknout.

Kola Woom jsou klasikou mezi lehkými koly a myslím, že nejoblíbenější značka kol pro děti – soudě podle cyklistů s dětmi, které jsme v létě potkávali na výletech:-)

Zde je vidět Rozárky First Bike a bezpečná řidítka, která nedovolí přednímu kolu se moc přetočit.

České ultra lehké kolo se řemenem

Léto 2019 přineslo na trh novou ČESKOU ZNAČKU ultra lehkých kol RASCAL. Vyrábí se od velikosti 14″ až do vyšších velikostí (nejvyšší v současnosti je 26 a vyrábí naprosto jedinečná odrážedla pro děti už od 2 let). Kolo velikosti 16, které jsem pořizovala Kryštofovi na učení, má jen 5,6 kg! Co je na tomto kole mimo jiné skvělé, je pohon na řemen a snížená ergonomie. Řemen je na kole opravdu elegantní, praktický, bezúdržbový a bezpečný a tichý:-) Zpracování je kvalitní – použity jsou kvalitní materiály a povrchová úprava rámu je krásná nejen na fotkách z katalogu, v reálu je snad ještě hezčí.

Určitě ale není design na prvním místě, rozhodně nejdůležitější je váha a ergonomie, kvalita, ale tato kola jsou prostě překrásná. Hodně lidí se také při výletech ptá, co máme za kolo.

Přes pečlivý výběr myslím, že jsem měla koupit rovnou kolo velikosti 20. Kryštof byl tak na pomezí a na kole začínal, ale ve více jak 5ti letech by se na „dvacítce“ určitě brzy naučil, navíc nám v létě neskutečně poskočil do výšky a nyní nevím, zda vůbec dočkáme Ježíška a Rascalu 20. Na fotkách z konce léta už mu je tedy kolo malé (pro představu má 120 cm – pokud máte dítě cca 115 a víc, tak kupte již rám 20 určitě). Vím o tom, že posez není ideální:-) Nicméně co vím jistě, je, že jeho příští kolo bude opět Rascal. 16″ kolo schováme Rozárce i Jakubovi. Je to láska na první pohled.

Ke kolu 16″ nejde přidělat láhev s klasickým držáčkem (na rám 20″ a větší už lze klasicky na šrouby). Určitě to má své důvody, protože rám má ergonomii postavenou zejména vzhledem k příjemné jízdě. Dokoupit k ní lze lahev na řidítka, tu vůbec nedoporučuji, ztratily jsme ji na první terénní nerovnosti. Dítěti musí dávat napít doprovod, a nebo musí mít dítě batůžek s lahvičkou. 

Kolo bez problémů projede i lehký terén. 

V zadní části rámu trochu koukají dráty od brzdy, museli jsme je mírně zkrotit, aby nezavazely ve šlapání, drobnost, která se možná týkala jen našeho kola (?).

 

 

Na řemen jsem byla hodně zvědavá a jsem z něj hodně nadšená, už i kvůli tomu, že kolo oblézá neustále náš nejmenší.

Jsem opravdu moc ráda, že v České Republice máme takového výrobce kol, která jsou postavená přímo pro potřeby dětí, kvalitně zpracována a mají jedinečný design. Více o kolech Rascal se dočtete zde.

Jednopřevodník

Poslední dětské kolo je pro nejstarší devítiletou. Na doporučení kamarádky jsme na jaře vybrali kolo Core 24″ jednopřevodník. Kolo má odpruženou vidlici a váží něco málo přes 10 kg.

Kolo je vhodné i do terénu, Jasmína ho miluje a já také, protože jsme na něm v létě najezdily mnoho relaxačních výletů, jen my dvě a příroda:-)

Dámské kolo

Vlastně nikdy v životě jsem neměla normální dobré kolo, jízdu na kole jsem nesnášela, ale kamarádky mě přesvědčily, že když si koupím dobré kolo, tak budu jízdu na kole milovat:-)

Dámské kolo jsem vybírala hodně dlouho, četla testy, recenze v Čechách i v zahraničí. Ptala se kamarádek. Nakonec mi nejvíce k srdci přirostlo kolo Canyon. Terénní, lehké. Má asi 13 kg. Kolo pro mě bylo celý život nepřítel, nesnášela jsem jízdu na kole. Ale jak se často říká, je to hodně o tom, na jakém kole člověk jede… nyní je jízda na kole odměnou a relaxem. Výběr dámského kola je nesmírně individuální, záleží nejen na účelu, kde chce žena jezdit (a já mám ráda cesty, kde nejsou auta a lidé, takže jezdím terénem všelijakým:-), ale také na posezu, ve kterém chce na kole sedět. Já jsem se bála termínu „sportovní posez“, ale nakonec jsem zjistila, že to je přesně to, co mi nejvíce vyhovuje na šlapání i na záda. Proto jsem vyřadila z výběru všechna kola kde bych byla moc vzpřímená:-) Pečlivě jsem poměřovala různé parametry a rozměry rámu a Canyon byl nakonec jednoznačná volba.

Občas se vynoří někde na sociálních sítích, že na kole nemám světla, ale já je tam mám, jsou jen „neviditelná“, jsou do USB a jsou super!:-)

K dámským kolům je samostatné téma „sedátko“. Také jsem hledala… zkusila jsem to, které bylo součástí kola Canyon, tuhé, to by nešlo:-) Asi bych se oseděla, ale proč se trápit… Pak jsem zkusila unisex gelové, polstrované jako křesílko, tlusté. To nebylo špatné, ale potila jsem se na něm. Navíc bylo unisex a na mou pánev nakonec moc široké. Na dámu nemám zas tak velikou vzdálenost mezi sedacími kostmi, takže „zbytečně moc hmoty“ a pocení. Nakonec jsem se rozhodla zkusit luxus v podobě sedla od Specialized Mimic (mají více typů, mám to základní pro rekreační sporty). Dokonalost sama! Rozhodně myslím, že sedátko nevyhovuje všem stejné, mně třeba gelové nevyhovovalo. Velmi mi vyhovuje tvar. Má uvnitř prohlubeň, takže na sezení je příjemné a zároveň cirkuluje vzduch. V přední části je úzké, což mi velmi vyhovuje. Jelikož sedím na kole ve sportovní pozici, tak mi naprosto vyhovuje, že je měkké speciální pěnou (ne gelem) v místě vpředu sedátka (v té úzké části), protože já na kole nesedím na zadku :-))))) Otlačený zadek neznám… Pro můj styl jízdy je naprosto dokonalé. Od té doby, co mám Canyon a toto sedátko, jsem nejšťastnější cyklistka na světě. A na sebe pěkný hadýrek ve stylu „Šiju s Caramillou“ a co víc si přát.

Můj milovaný silver:-)